Z posledního čísla

Chronická tromboembolická plicní hypertenze

Pavel Jansa, David Ambrož, Jan Kuchař, Michael Aschermann, Aleš Linhart, Jaroslav Lindner

Plicní hypertenze je syndrom charakterizovaný zvýšením středního tlaku v plicnici ≥25 mmHg. Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) představuje její třetí nejčastější příčinu. Je způsobena jednak perzistující trombotickou obstrukcí plicních tepen, a pak periferní cévní remodelací. Důsledkem je vzestup plicní cévní rezistence vedoucí k zatížení pravé komory srdeční a k pravostrannému srdečnímu selhání. Klíčovým zobrazovacím vyšetřením sloužícím k detekci CTEPH je ventilačně-perfuzní plicní scintigrafie. K definitivnímu průkazu onemocnění slouží CT angiografie a konvenční angiografie spolu s invazivním hemodynamickým vyšetřením. Většina pacientů s CTEPH je léčitelná a mnohdy vyléčitelná chirurgickou plicní endarterektomií (PEA). Potenciálními kandidáty specifické vazodilatační léčby jsou pacienti s inoperabilní CTEPH pro periferní postižení a nemocní s přetrvávající plicní hypertenzí po PEA. V minulosti se v randomizovaných klinických studiích nepodařilo doložit příznivý efekt iloprostu, sildenafilu a bosentanu u těchto nemocných. Prvním lékem, jehož účinnost v této indikaci se podařilo prokázat, je stimulátor solubilní guanylátcyklázy riociguat. V selektovaných případech se v léčbě uplatňuje také balonková angioplastika a transplantace plic.

Regrese koronární aterosklerózy - teorie, fakta a klinická relevance

Jan F.Vojáček

Subendoteliální ukládání apolipoproteinu B s vysokým obsahem lipoproteinů do predisoponovaných úseků tepny je hlavní mechanizmus vzniku koronární aterosklerózy. Místní biologickou odpovědí na tyto uložené a následně modifikované lipoproteiny je chronická zánětlivá reakce zprostředkovaná především makrofágy a T buňkami. Hypolipidemická léčba statiny vede ke stabilizaci koronárních plátů a snížení výskytů klinických epizod destabilizace koronární nemoci. Pomocí novějších přesných zobrazovacích metod, jako je intrakoronární ultrazvuk, virtuální histologie, NMR či optická koherenční tomografie, se ukázalo, že snížení LDL cholesterolu při intenzivní statinové léčbě vede i k prokazatelné regresi koronárních plátů. Právě ukončená studie Glagov prokázala možnost dalšího snížení LDL pomocí kombinační léčby dostatečnými dávkami statinu a inhibitory PCSK9, došlo k poklesu LDL na nižší hodnoty než u srovnatelných studií se statiny. Tomu odpovídá i pokles objemu plátu při sledování pomocí intrakoronárního ultrazvuku.

Perkutánní koronární intervence na nechráněném kmeni levé věnčité tepny – současný stav

Kamil Novobílský, Roman Štípal

Autoři prezentují přehled současných poznatků a dat týkajících se diagnostiky a perkutánní léčby významného postižení kmene levé věnčité tepny. Přinášejí anatomické a histologické aspekty této specifické lokalizace koronární aterosklerózy, hodnocení její morfologické a funkční významnosti, srovnání s chirurgickou revaskularizací i současný pohled na možnosti a techniky perkutánní intervence, stejně jako aktuální doporučení pro její indikace.

Vybrané články

Novinky v přednemocniční péči u pacientů s AKS

Marek Janka

 

Jícnová echokardiografie v diagnostice infikovaných trombů v horní duté žíle a pravé síni vzniklých v souvislosti s centrálními žilními katétry a intrakardiálně zavedenými elektrodami

Jana Biathová, Pavel Nedbal, Rostislav Polášek

Rozšíření použití centrálních žilních katétrů v kritických stavech a v dlouhodobé terapii a stoupající počet nositelů intrakardiálně implantovaných elektrod s sebou nese rizika komplikací, jako je trombóza a infekce žilního řečiště nebo pravého srdce. Na dvou kazuistikách poukazujeme na obtížnost diagnostiky infikovaných trombů v pravé síni a zejména v horní duté žíle, kde často dochází k přehlédnutí masy. Prezentujeme nutnost indikovat jícnovou echokardiografii u infekcí s možnou souvislostí s centrálními žilními katétry a intrakardiálně zavedenými elektrodami i v případě fyziologického nálezu v místě vstupu, zejména při izolaci zlatého stafylokoka v hemokulturách. Při trvajícím podezření na infekci je nutné provést vyšetření opakovaně.

Studie DAPT: 12 či 30 měsíců duální protidestičkové léčby po implantaci lékového stentu

Martin Malý

Studie DAPT studovala vliv prodloužení duální antiagregační léčby po implantaci lékového koronárního stentu až na 30 měsíců. Celkem zahrnovala téměř 10 tisíc pacientů, kteří byli randomizováni k prodloužené, či pouze ke 12měsíční léčbě. Výsledek prokázal ve větvi s prodlouženou dobou léčby snížení ischemických příhod za cenu zvýšeného krvácení.

Intervenční a akutní kardiologie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.