112 INTERVENČNÍ A AKUTNÍ KARDIOLOGIE / Interv Akut Kardiol. 2024;23(2-3):110-118 / www.iakardiologie.cz OKÉNKO BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ / AN INSIGHT INTO BIOMEDICAL ENGINEERING Biomedicínské inženýrství v současné české kardiologii Další možností vzdělávání jsou specializované kurzy, které v rámci elektrofyziologie, kardiostimulační techniky, echokardiografie a invazivní kardiologie nabízejí někteří výrobci zdravotnických přístrojů a technologií, či autority jako je European Society of Cardiology (ESC) či American Heart Association (USA) (14, 15). Existují také možnosti mezinárodní certifikace, jako jsou školení a semináře organizované zahraničními odbornými institucemi nebo výrobci zdravotnických technologií (16– 19). Účast na mezinárodních konferencích, jako jsou ty pořádané Heart Rhythm Society (USA) nebo ESC (Evropa), poskytuje přístup k nejnovějším poznatkům a technologiím v kardiologii (20, 21). V České republice od roku 2017 působí pracovní skupina KardioTech (v rámci České kardiologické společnosti). Tato pracovní skupina je zaměřena především na biomedicínské inženýry v kardiologické praxi, avšak členem se může stát jakýkoliv člen České kardiologické společnosti. To se také děje a členy jsou lékaři se zájmem o techniku a technologie v kardiologii, odborné sestry či odborní zaměstnanci firem spolupracující s kardiologickými pracovišti. PS KardioTech si klade za cíl vytvořit komunikační platformu pro sdílení a šíření aktuálních odborných a organizačních informací, nastavit podporu spolupráce s ostatními spřízněnými společnostmi a pracovními skupinami na národní i nadnárodní úrovni. Zajišťuje oficiální zastoupení biomedicínských profesí při jednáních ČKS a podílí se na úpravách kvalifikačního, specializačního a celoživotního vzdělávání v příbuzných biomedicínských oborech. Důležitým bodem činnosti je podpora účasti biomedicínských profesí na klinické praxi, výzkumných projektech a jejich publikačních výstupech. S tím je úzce spjata organizace paralelních sekcí na kongresech ČKS a samostatných národních a mezinárodních konferencích zaměřených na vzdělávání a prezentaci výsledků klinické a vědecké práce. Také zajišťuje efektivní využití a distribuci fondů ČKS a ESC určených k podpoře účasti odborných pracovníků v kardiologii a v kardiochirurgii na národních i mezinárodních kongresech, organizaci a asistenci při realizaci vědeckých stáží doma i v zahraničí. Pracovní skupina dále rozvíjí interdisciplinární spolupráci a zapojování nových profesí do systému zdravotnické péče, prezentuje a popularizuje zastoupené obory u odborné i laické veřejnosti. Jednou ze zásadních priorit je postupné zvyšování postavení a prestiže biomedicínských profesí v pracovním prostředí a také posilování vlivu vysoce odborných nelékařských členů v rámci ČKS (22). Řada biomedicínských inženýrů pokračuje postgraduálním vzděláváním – doktorským studiem na technických, ale i lékařských fakultách. Konkrétním příkladem může být opět Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, která zdravotníkům v rolích biomedicínských inženýrů nabízí studium Ph.D. programů za identických podmínek jako lékařům (např. Vnitřní lékařství se specializací Kardiologie) (23). Následně a přirozeně tito absolventi s doktorskými tituly nalézají uplatnění taktéž v akademické sféře obou typů univerzit. Elektrofyziologie a kardiostimulační technika Práce biomedicínského inženýra je v elektrofyziologické laboratoři nezastupitelná. Elektrofyziologická laboratoř je specializované pracoviště, kde dochází k diagnostice a léčbě srdečních arytmií metodou, která se nazývá katétrová ablace. Na pracovišti je zapotřebí zkušený tým, který zahrnuje lékaře, zdravotní sestry, biomedicínské inženýry, čím dál častěji i anesteziologický tým. Lékař během výkonu zavádí speciální diagnostické a ablační katétry do cílových srdečních oddílů, následně interpretuje nálezy, rozhoduje o podání léků a řídí katétrovou ablaci. Biomedicínský inženýr je lékařova pomyslná pravá ruka a obsluhuje zařízení laboratoře, jako je stimulátor, generátor ablační energie, ultrazvuk a další přístroje a rovněž se podílí na interpretaci nálezů a návrhů postupu. Inženýr rovněž obsluhuje 3D mapovací systém, který je třeba pro vytvoření mapy daného srdečního oddílu, a EKG registrační systém, jenž zobrazuje signály povrchového EKG a intrakardiálního elektrogramu. V případě potřeby může být inženýr nápomocný na sále, většinu času však z prostředí ovladovny řídí zmíněné technologie. Mezi nejpoužívanější 3D mapovací systémy v elektrofyziologii patří CARTO® (Biosense Webster, Irvine, California, USA), EnSite™ (Abbott, Chicago, Illinois, USA) a Rhythmia™ (Boston Scientific, Marlborough, Massachusetts, USA). V minulosti byly katétrové ablace v kardiologii prováděny především lékařem a sestrou, kteří se starali o pacienta a zajišťovali hladký průběh zákroku. S rozvojem moderních technologií se však situace výrazně změnila. Dnešní komplexní vybavení a nové technologie vyžadují odborné znalosti biomedicínského inženýra. S vývojem technologií pro katétrovou ablaci se výrazně rozšířily i samotné metody. Původně byla standardem radiofrekvenční ablace, která využívá vysokofrekvenční elektrický proud k vytváření tepla a modifikace nežádoucí tkáně odpovědné za vznik a udržení arytmie. Postupem času se začaly využívat i další formy ablační energie. Mezi ně patří kryoablace, která využívá extrémní chlad, laserová ablace umožňující přesné zaměření energie, a ultrazvuková ablace (24). V současné době se největšího zájmu těší ablace pulzním polem – elektroporace, která slibuje vyšší bezpečnost a efektivitu díky svému šetrnému působení na okolní tkáň, přičemž selektivně účinkuje pouze na myokard. Při těchto výkonech lze k lokalizaci katétrů využít intrakardiální echokardiografii (ICE), což je ultrazvuková sonda zavedená přímo do srdce pacienta. ICE poskytuje detailní vizualizaci srdečních struktur v reálném čase, což umožňuje lékaři přesněji a bezpečněji se orientovat uvnitř srdce a lépe cílit ablační energii při současném snížení dávky rentgenového záření. Díky technické zdatnosti a odborným znalostem biomedicínského inženýra je zajištěna optimální kvalita obrazu a bezpečný průběh zákroku, což přispívá k vyšší efektivitě a bezpečnosti celé procedury. Na implantačním sále obvykle probíhají implantace kardiostimulátorů, implantabilních kardioverterů-defibrilátorů (ICD) či jiných záznamových zařízení do těla pacienta. K tomuto výkonu je opět zapotřebí zkušený tým složený z lékaře, sester a biomedicínského inženýra. Lékař je za celý výkon zodpovědný, zavádí elektrody do srdečních oddílů, rozhoduje o podání medikace a umísťuje přístroj do těla pacienta. Práce inženýra spočívá v obsluze elektrofyziologického systému, provádění a vyhodnocování měření. Dále provádí programování kardiostimulátoru či ICD pomocí programátoru, na kterém je možné volit dané parametry tak, aby byl přístroj pacientovi co nejvíce ku prospěchu. Inženýr by měl být
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=