Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):125-126

Intramyocardial haemorrhage and infarct size after reperfusion

Ivo Bernat

Kardiologická klinika FN a LF Plzeň, Univerzita Karlova

I přes včasnou a technicky úspěšnou intervenční léčbu akutního infarktu myokardu s ST elevacemi primární perkutánní koronární intervencí (pPCI) s obnovením normálního průtoku koronární tepnou nedochází u řady pacientů k normalizaci myokardiální perfuze, a to nejčastěji z důvodu mikrovaskulární obstrukce (MVO). Tato je spojena se zvýšeným rizikem srdečního selhání a úmrtí, a to dokonce nezávisle na velikosti ložiska infarktu (1). MVO však není jedinou příčinou těchto závažných komplikací. Díky novým zobrazovacím možnostem magnetické rezonance srdce (Cardiovascular Magnetic Resonance – CMR) se stále více do centra pozornosti dostává i význam časné diagnostiky ještě závažnějšího stupně poškození myokardu – intramyokardiální hemoragie (IMH) (2). Přestože je pojem IMH dobře znám již delší dobu, byl dosud v literatuře zmiňován nejčastěji v souvislosti s pitevními nálezy, studiemi na zvířecích modelech nebo v rámci malých experimentálních studií. Například v poslední čtvrté definici infarktu myokardu je IMH zmíněna jen okrajově, a to u infarktu myokardu 4. typu. IMH je zde uvedena pouze v souvislosti s makroskopickým pitevním nálezem ohraničené myokardiální nekrózy s nebo bez její přítomnosti, splňující kritéria podtypu infarktu 4a., tj. poškození myokardu do 48 hodin po PCI provedené jak pro akutní, tak chronické koronární syndromy. Využití magnetické rezonance je pak v tomto dokumentu zaměřeno pouze na odlišení ischemického a neischemického postižení myokardu v rámci diferenciální diagnózy IM s ostatními onemocněními myokardu (kardiomyopatie, zánětlivá a infiltrativní poškození myokardu) (3)...

Published: November 21, 2022  Show citation