Z posledního čísla

Syndróm lepivých doštičiek – súčasný stav a perspektívy

Ján Staško1, Miroslava Dobrotová1, Jela Ivanková1, Mária Škereňová2, Pavol Hollý1, Juraj Sokol1, Lucia Stančiaková1, Peter Kubisz1

Doštičková hyperagregabilita, ako známa príčina trombózy, bola po prvýkrát popísaná v 70. rokoch 20. storočia. Názov SPS bol zavedený v 80. rokoch pre trombofilnú trombocytopatiu s familiárnym výskytom a autozomálnym typom dedičnosti, ktorá bola charakterizovaná hyperagregabilitou krvných doštičiek po nízkych koncentráciách adenozíndifosfátu (ADP) a/alebo epinefrínu (EPI). V posledných 30 rokoch viacerí autori, ale najmä E. F. Mammen a R. L. Bick, sa zaslúžili o to, že boli vytvorené doposiaľ platné diagnostické kritériá. Na základe výsledku agregometrie doštičiek po ADP a EPI existujú 3 podtypy SPS, ktoré sa môžu klinicky manifestovať viacerými typmi trombózy – a) artériovou trombózou, vrátane infarktu myokardu a ischemickej mozgovej príhody, b) venóznym tromboembolizmom a c) tehotenskými komplikáciami (strata plodu, intrauterinná rastová retardácia). O SPS sa spočiatku predpokladalo, že ide o zriedkavú poruchu, ale neskôr bol popísaný ako prekvapujúco častá príčina inak nevysvetliteľnej trombózy a tehotenských komplikácií. Napriek tomu, niektoré kľúčové problémy, ako je etiológia, genetika a epidemiológia SPS, zostali stále nejasné. Prvá časť článku podáva prehľad o publikovaných výsledkoch výskumu SPS. Okrem zahraničných prác v nej uvádzame aj výsledky retrospektívnej štúdie nášho súboru pacientov s SPS (>450 symptomatických osôb s SPS). V druhej časti sa venujeme súčasným problémom a výzvam pri SPS.

Rekurentní spontánní disekce koronárních tepen. Když méně je více. Popis případu

Martin Šimek1, 4, Andrea Steriovský1, David Richter2, 4, Jan Látal2, Marie Černá3, 4

Autoři prezentují případ rekurentní spontánní disekce koronárních tepen (SCAD) u 33leté ženy. Primární SCAD v povodí r. intervetricularis anterior (RIA) byla léčena konzervativně. Po 6 týdnech byla z důvodu progrese námahové dušnosti nemocné (NYHA II–III, CCS 0) provedena rekoronarografie s nálezem denovo SCAD postihující arteria coronaria dextra (ACD) a nezhojené disekce RIA. Během pokusu o PCI na RIA došlo k progresi disekce do kmene a celého povodí arteria coronaria sinistra (ACS) s rozvojem oběhové nestability a stenokardií. Nemocná úspěšně podstoupila urgentní trojnásobnou chirurgickou revaskularizaci na RIA, r. marginalis sinister (RMS) a r. intervetricularis posterior (RIVP). Rok od primární příhody je nemocná jen mírně limitována námahovou dušností (NYHA II, CCS 0) s lehkou depresí funkce levé komory (EF 45 %) a jizvou v oblasti hrotu a předního septa levé komory.

Vzdělávání sester v akutní kardiologii

Pavla Kordulová

Kardiologie je obor, který se velmi dynamicky rozvíjí a stále více se odděluje od interních oborů. Je stavěný na obsáhlé teoretické základně, ale současně nabízí i intervenční metody diagnostiky a léčby. Na lékaře a sestry pracující v tomto oboru jsou kladeny velké požadavky z hlediska teoretických znalostí, praktických dovednosti, ale především v oblasti lidských kvalit. Na jedné straně jsou viditelné pokroky lékařských věd, možnosti nových technologií a na straně druhé musí být tyto aspekty podpořeny týmy dobře připravených nelékařských pracovníků. Příprava těch, kteří pečují o pacienty, nikdy nekončí. Rostoucí informační a technologická náročnost oboru, nutnost komunikovat v mezioborových týmech i řešení složitých etických souvislostí včetně zvládání dlouhodobého stresu jsou silnými markanty. Hlavním stimulem pro napsání krátkého textu bylo nejenom vědomí mimořádné náročnosti oboru pro lékaře a sestry, ale především zdůraznění celoživotního vzdělávání sester v kardiologii.

Vybrané články

Raritní reoperace pro ICHS (akutní MIDCAB) 39 let od primooperace (Vinebergova operace)

Petr Šantavý, Andrea Steriovský, Kateřina Maderová, Kateřina Přikrylová, Ondřej Zuščich, Roman Štípal, Jan Tošovský, Anna Zelená, Petr Němec, Vladimír Lonský

Chirurgická léčba ischemické choroby srdeční (ICHS) prošla dlouhým historickým vývojem. První pokusy o chirurgické zlepšení prokrvení srdce byly prováděny již v 50. letech minulého století. Mezi tehdy rutinně prováděné patřila i tzv. Vinebergova operace. Popisujeme případ nemocného, u kterého byla operace pro ICHS provedena v roce 1974. Následně v roce 2013 pokus o PCI na RIA selhal. Nástřik LIMA ji ukázal kvalitní, nepoužitou. Abychom se vyhnuli preparaci srůstů pod sternem, indikovali jsme MIDCAB. Výkon, se zajištěním kanylami pro mimotělní oběh, proběhl bez komplikací a 7. pooperační den byl nemocný přeložen do OLÚ Teplice nad Bečvou. Z původního operačního protokolu z roku 1974 jsme následně zjistili, že žilní bypass na RIA nebylo možné pro její těžké postižení našít a žíla byla se třemi otvory implantována Vinebergovou metodou do stěny levé komory. Náš případ ukazuje na možnost kombinace různých postupů při léčbě komplikovaných nemocných s ICHS.

Porovnání multi-detektorové CT a selektivní koronarografie v posuzování průchodnosti implantovaných stentů

Leoš Pleva, Tomáš Jonszta, Pavel Kukla, Jana Zapletalová

Úvod: In-stent restenóza a nutnost opakované revaskularizace představuje významnou limitaci koronární angioplastiky. Cílem naší práce je ověřit přínos multi-detektorové CT koronarografie jako neinvazivní metody v posuzování dlouhodobé průchodnosti implantovaných stentů. Metodika: Celkem bylo zařazeno 38 pacientů s 55 lézemi. Pacienti byli vyšetřeni pomocí multi-detektorové CT koronarografie a následně byla provedena selektivní koronarografie. Byla posuzována vyšetřitelnost stentovaných segmentů a provedeno srovnání multi-detektorové CT se selektivní koronarografií. Výsledky: Pomocí multi-detektorové CT koronarografie bylo uspokojivě vizualizováno 54 (98,2 %) lézí, u 4 z nich (7,3 %) byla kvalita zobrazení snížená, v důsledku „blooming artefaktů“, pouze jedna léze byla zcela nehodnotitelná (1,8 %). In-stent restenóza byla multi-detektorovou CT koronarografií diagnostikována u 17 lézí, u 16 z nich ve schodě se selektivní koronarografií. Negativní nález byl prokázán pomocí multi-slice CT u 37 lézí; u 33 z nich byla uspokojivá průchodnost stentu potvrzena i koronarograficky. Multi-detektorová CT koronarografie dosáhla v našem souboru senzitivity 80 % (95 % CI: 56,3 %–94,3 %), specificity 97,1 % (95 % CI: 84,7 %–99,9 %), s pozitivní prediktivní hodnotou 94,1 % (95 % CI: 71,3 %–99,9 %) a negativní prediktivní hodnotou 89,2 % (95 % CI: 74,6 %–97,0 %) v průkazu in-stent restenóz. Závěr: Multi-detektorová CT koronarografie je schopna s dostatečnou spolehlivostí prokázat koronární in-stent restenózu po předchozí koronární intervenci a zabránit tak zbytečnému invazivnímu vyšetření.

Co přináší studie EXAMINE - alogliptin po akutním koronárním syndromu u pacientů s diabetem mellitem 2. typu

Lenka Špinarová, Jindřich Špinar, Jiří Vítovec

Diabetes mellitus 2. typu (DM2) je závažné chronické onemocnění, jehož výskyt ve vyspělých zemích neustále narůstá. V současnosti jsou do léčby diabetu zaváděné nové lékové skupiny, z nichž nejvíce nových dat je právě v oblasti ovlivnění inkretinového systému. Jako inkretinové hormony, mezi něž v současné době řadíme GLP-1 (glucagon-like peptide 1) a GIP (gastric inhibitory polypeptide), jsou označovány biochemické látky polypeptidické povahy. Oba inkretinové hormony, tedy GLP-1 i GIP, jsou v krevním oběhu během několika málo minut odbourávány enzymem dipeptidyl peptidázou 4 (DPP-4). Mechanizmus účinku těchto léčiv zvaných gliptiny spočívá v inhibici enzymu dipeptidyl peptidázy 4 (DPP-4). Studie EXAMINE, v níž byl alogliptin podáván po akutním koronárním syndromu u pacientů s DM2, randomizovaně rozdělilala 5 380 nemocných do skupin s alogliptinem nebo s placebem; nemocní byli sledováni až 40 měsíců (medián doby léčby alogliptinem byl 18 měsíců). Primární cíl (úmrtí z kardiovaskulárních příčin, nefatální infarkt myokardu a nefatální cévní mozková příhoda) se vyskytl u 305 pacientů ze skupiny s alogliptinem (11,3 %) a u 316 pacientů ze skupiny placeba (11,8 %), p < 0,001 pro noninferioritu. Hladina glykovaného hemoglobinu se výrazně více snížila po užívání alogliptinu o 0,36 %, p < 0,001. Výskyt nežádoucích účinků, jako je hypoglykemie, pankreatitida či nutnost dialýzy, byl v obou skupinách stejný. Alogliptin u pacientů po akutní koronární příhodě a s DM2 byl při srovnatelné kardiovaskulární morbiditě a mortalitě účinný ve snižování hladiny glykovaného hemoglobinu, aniž došlo ke zvýšení výskytu či intenzity nežádoucích účinků.

Intervenční a akutní kardiologie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.