Interv Akut Kardiol. 2007;6(2):56-60

Srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí levé komory

Vojtěch Melenovský, Jiří Kettner

Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

Polovina pacientů hospitalizovaných pro srdeční selhání má relativně zachovanou systolickou funkci levé komory. Výskyt tohoto typu srdečního selhání stoupá a dlouhodobá prognóza je podobně nepříznivá jako u systolické dysfunkce. V “klasické“ podobě s tímto typem srdečního selhání setkáváme u starších pacientů, častěji žen, s dlouholetou anamnézou arteriální hypertenze a/nebo diabetu, kteří mají koncentrickou remodelaci či hypertrofii levé komory, zvětšenou levou síň a abnormality diastolického plnění levé komory. Přestože se jedná o časté onemocnění, patofyziologie není zcela objasněna. Mimo poruch diastolického plnění či snížení kontraktilní rezervy při zátěži se při manifestaci tohoto onemocnění významně uplatňují i zvýšená tuhost arteriálního řečiště, porušená mechanická funkce levé síně a abnormální autonomní kardiovaskulární regulace. Pro klinickou prezentaci tohoto onemocnění je typická rychle se rozvíjející plicní kongesce a zvýšený systémový arteriální tlak v kombinaci s nálezem zachované ejekční frakce levé komory srdeční. Léčba akutní formy srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí spočívá v udržení adekvátní oxygenace, diuretické léčbě a především ve vasodilatační léčbě. V dlouhodobé léčbě jsou doporučována diuretika a důsledná kontrola hypertenze s upřednostněním léků, které mají vyšší potenciál navození regrese hypertrofie levé komory. Lze očekávat, že současný intenzivní výzkum patofyziologických mechanizmů povede k objasnění faktorů odpovědných za manifestaci onemocnění, které by pak byly cílem specifičtější, více kauzální léčby.

Klíčová slova: srdeční selhání, ejekční frakce, diastolická dysfunkce, arteriální hypertenze, hypertrofie levé komory

Zveřejněno: 1. červen 2007  Zobrazit citaci