Interv Akut Kardiol. 2010;9(1):9-11
Katetrizační ablace kavotrikuspidálního isthmu u pacientů s permanentním flutterem síní a dysfunkcí levé komory
- Interní klinika, Fakultní nemocnice, Ostrava
Úvod: Katetrizační ablace kavotrikuspidálního isthmu (KTI) se stala metodou první volby léčby osob s typickým flutterem síní.
Metodika: Retrospektivní analýza pacientů (n = 61) po radiofrekvenční (RF) ablaci KTI pro permanentní flutter síní a s dysfunkcí levé
komory (ejekční frakce levé komory (EF LK) ≤ 50 %). Pozorovali jsme efekt RF ablace na srdeční rytmus a vývoj EF LK po minimálně 3 měsících
od výkonu, v závislosti na tíži systolické dysfunkce LK a přítomnosti strukturálního onemocnění srdce.
Výsledky: U 51 (83,6 %) pacientů se udržoval sinusový rytmus (SR) – 30 mělo trvale sinusový rytmus (49,2 %) a 21 SR s paroxyzmální
fibrilací síní (FS) (34,4 %). U 5 nemocných (8,2 %) se výkon opakoval pro recidivu flutteru síní. Průměrná EF LK vzrostla z původních
37,8 ± 9,9 % na 43,5 ± 11,4 % (vzestup o 15 % v rámci celkového souboru, p = 0,001), přičemž u skupiny s udržujícím se SR byl vzestup EF
LK ještě výraznější (18,8 %, p < 0,001). U nemocných s neischemickou kardiomyopatií byl vzestup EF LK v průměru 19,7 % (p = 0,01), oproti
12,2 % (p = 0,066) u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (pacienti po PCI či CABG).
Závěr: Katetrizační ablace je efektivní nefarmakologickou léčbou typického flutteru síní, nicméně u relativně velkého procenta pacientů
přetrvává po RF ablaci fibrilace síní (převážně její paroxyzmální forma). V našem souboru došlo k signifikantnímu vzestupu EF LK s odstupem
po provedeném výkonu. Vyšší průměrný vzestup EF LK jsme pozorovali u pacientů s těžkou dysfunkcí LK, naproti tomu ve skupině
osob s EF LK > 35 % bylo vyšší procento osob s přetrvávajícím sinusovým rytmem. Větší efekt na systolickou funkci levé komory byl
pozorován u nemocných s neischemickou kardiomyopatií oproti pacientům s ischemickou chorobou srdeční.
Klíčová slova: flutter síní, kavotrikuspidální isthmus, katetrizační ablace, dysfunkce levé komory
Catheter ablation of cavotricuspid isthmus in patients with permanent atrial flutter and dysfunction of left ventricle
Introduction: Catheter ablation of cavotricuspid isthmus (CTI) has become the first line therapy in patients (pts) with typical atrial flutter.
Methods: Retrospective analysis of patients (n = 61) with permanent typical atrial flutter and systolic dysfunction of left ventricle (left
ventricular ejection fraction (LVEF) ≤ 50 %). All patients underwent catheter ablation of CTI and the effect of ablation on cardiac rhythm
and LVEF after a minimum of 3 months follow-up was analysed with respect to the degree of LV systolic dysfunction and presence of
structural heart disease.
Results: Sinus rhythm (SR) was observed in 51 pts (83.6 %), with 30 only having SR (49.2 %) and 21 having SR with paroxysmal atrial
fibrillation (34.4 %). In 5 pts (8.2 %) we repeated the ablation for recurrence of typical atrial flutter. The mean LVEF after the procedure
increased from 37.8 ± 9.9 % to 43.5 ± 11.4 % (by 15 % in the whole group, p = 0.001), in subgroup with SR, the increase of LVEF was 18.8 %
(p < 0.001). In patients with nonischaemic cardiomyopathy the increase was 19.7 % (p = 0.01) compared to 12.2 % (p = 0.066) in those
with ischaemic heart disease (patients who underwent PCI or CABG).
Conclusions: Catheter ablation of CTI is an effective nonpharmacological therapy of typical atrial flutter, but a relatively large proportion
of patients develop atrial fibrillation (especially its paroxysmal form) during follow-up. The LVEF significantly improved after ablation.
A higher increase was observed in patients with severe LV systolic dysfunction. By contrast, a larger proportion of patients remained
in sinus rhythm in the subgroup with LVEF > 35 %. A more pronounced effect on systolic function of LV was observed in subjects with
nonischaemic cardiomyopathy, compared to patients with ischaemic heart disease.
Keywords: atrial flutter, catheter ablation, cavotricuspid isthmus, left ventricular dysfunction
Zveřejněno: 1. březen 2010 Zobrazit citaci
Reference
- Tai CT, Chen SA. Electrophysiological mechanisms of atrial flutter. J Chin Med Assoc. 2009; 72(2): 60-7.
Přejít k původnímu zdroji... 
Přejít na PubMed... - Daoud EG, Morady F. Pathophysiology of atrial flutter. Annu Rev Med. 1998; 49: 77-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- O'Neill MD, Jais P, Jönsson A, Takahashi Y, Sacher F, Hocini M, Sanders P, Rostock T, Rotter M, Clémenty J, Ha?ssaguerre M. An Approach to Catheter Ablation of Cavotricuspid Isthmus Dependent Atrial Flutter. Indian Pacing Electrophysiol J 2006; 6(2): 100-110.
- Fischer B, Haissaguerre M, Garrigues S, et al. Radiofrequency catheter ablation of common atrial flutter in 80 patients. J Am Coll Cardiol 1995; 25(6): 1365-1372. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Lanzarotti CJ, Olshansky B. Thromboembolism in chronic atrial flutter: is the risk underestimated? Am Coll Cardiol, 1997; 30: 1506-1511. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Sawhney NS, Anousheh R, Chen WC, Feld GK. Diagnosis and management of typical atrial flutter. Cardiol Clin. 2009; 27(1). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Fiala M. Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu supraventrikulárních arytmií. Cor Vasa 2005; 47(9): 18-39.
- Tai CT, Chen SA, Chiang CE, Lee SH, Wen ZC, Huang JL, Chen YJ, Yu WC, Feng AN, Lin YJ, Ding YA, Chang MS. Longterm outcome of radiofrequency catheter ablation for typical atrial flutter: Risk prediction of recurrent arrhythmias. J Cardiovasc Electrophysiol 1998; 9: 115-121. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Feld G, Wharton M, Plumb V, Daoud E, Friehling T, Epstein L, EPT-1000 XP Cardiac Ablation System Investigators. Radiofrequency catheter ablation of type 1 atrial flutter using large-tip 8- or 10-mm electrode catheters and a high-output radiofrequency energy generátor. J Am Coll Cardiol, 2004; 43: 1466-1472. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Garg A, Feld GK. Atrial Flutter. Curr Treat Options Cardiovasc Med. 2001; 3(4): 277-289. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Melo SL, Scanavacca MI, Darrieux FC, Hachul DT, Sosa EA. Ablation of typical atrial flutter: a prospective randomized study of cooled-tip versus 8-mm-tip catheters. Arq Bras Cardiol 2007, 88(3): 273-278. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Da Costa A, Jamon Y, Romeyer-Bouchard C, Thevenin J, Messier M, Isaaz K. Catheter selection for ablation of the cavotricuspid isthmus for treatment of typical atrial flutter. J Interv Card Electrophysiol 2006; 17(2): 93-101. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Jose A. Luchsinger and Jonathan S. Steinberg. Resolution of cardiomyopathy after ablation of atrial flutter. J Am Coll Cardiol. 1998; 32: 205-210. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Michels G, Hoppe UC. Dilated cardiomyopathy in tachycardiac atrial flutter. Dtsch Med Wochenschr 2005; 130(5): 203-205. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Bounhoure JP, Boveda S, Albenque JP. Arrhythmia-induced dilated cardiomyopathies. Bull Acad Natl Med. 2006; 190(6): 1225-1235. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Umana E, Solares CA, Alpert MA. Tachycardia-induced cardiomyopathy. Am J Med. 2003; 114(1): 51-55. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Laurent V, Fauchier L, Pierre B, Grimard C, Babuty D. Incidence and predictive factors of atrial fibrillation after ablation of typical atrial flutter. J Interv Card Electrophysiol. 2009; 24(2): 119-125. Epub 2008. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Phillipon F, Plumb VJ, Epstein AE, et al. The risk of atrial fibrillation following radiofrequency catheter ablation of atrial flutter. Circulation 1995; 92: 430-435. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...