Interv Akut Kardiol 2012; 11(3-4): 144-147
Trvalá antikoagulační léčba (anticoagulant therapy, AT) dokáže snížit riziko embolizačních příhod u nemocných s fibrilací síní, u nemocných
s mechanickou chlopenní náhradou a u pacientů s tromboembolickou nemocí. Duální protidestičková léčba (dual antiplatelet
therapy, DAT) v těchto indikacích selhává, je však prokazatelně účinná pro snížení rizika ischemických příhod nemocných po prodělaném
akutním koronárním syndromu a u nemocných po implantaci koronárního stentu. Kombinace obou léčebných režimů je potom spojena
s vysokým rizikem krvácení. Přesto se zdá být trojkombinace aspirin + clopidogrel + warfarin („triple therapy“, TT) lepší volbou především
pro nemocné s vysokým rizikem tromboembolie v prvních měsících po koronární příhodě nebo po PCI. Údaje, které by vedly k rozřešení
této otázky, jsou však stále nedostatečné.
Anticoagulant therapy of the patients with atrial fibrillation decreases the risk of systemic embolization and is an effective long-term
treatment for patients with mechanical valve prosthesis and pulmonary embolism. For these patients, dual antiplatelet therapy is considered
as ineffective treatment, but is proved to be essential for patients after acute coronary syndrome and after coronary angioplasty.
Anticoagulant therapy together with dual antiplatelet („triple therapy“) increase substantially the risk of serious bleeding. Nevertheless,
triple therapy seems to be better choice, especially for the first months after coronary event or PCI in high-risk patients, but data are still
insufficienct to take a definitive stand on this topic.
Zveřejněno: 11. květen 2012 Zobrazit citaci