Interv Akut Kardiol. 2023;22(1):27-34 | DOI: 10.36290/kar.2023.004
Mitrální regurgitace představuje druhou nejčastější chlopenní vadu v dospělé populaci. Až do nedávné doby byla jedinou terapeutickou možností chirurgická plastika nebo náhrada mitrální chlopně, přičemž mnoho nemocných nebylo léčeno ani diagnostikováno, nejčastěji z důvodů předpokládaného vysokého rizika operace, zejména u nemocných se sekundární mitrální regurgitací. V průběhu několika posledních let došlo k výraznému nárůstu počtu transkatétrových výkonů, většina z nich využívala principu sblížení obou cípů mitrální chlopně (tzv. transkatétrová edge‑to‑edge korekce - TEER). V současnosti jsme svědky vývoje dalších systémů, které využívají preferenčně transseptální přístup, jsou komplexnější a směřují ke katétrové náhradě mitrální chlopně. Cílem sdělení je přehled metod transkatétrové korekce mitrální regurgitace a indikací pro jejich použití.
Mitral regurgitation is the second most frequent valve disease in the adult population. Until recently, surgical repair or replacement were the only therapeutic options, leaving many patients untreated and even underdiagnosed, most frequently due to a presumably high surgical risk, particularly in those with secondary mitral regurgitation. Over the last few years, there has been exponential growth in the number of catheter-based procedures, with most of them using the transcatheter edge-to-edge repair (TEER) technique. Furthermore, the evolution of other systems is under way that preferentially use the transseptal approach, are more comprehensive, and are aimed at transcatheter mitral valve replacement. The purpose of this article is to review the current transcatheter repair systems and the evidence base for their use.
Přijato: 27. březen 2023; Zveřejněno: 12. duben 2023 Zobrazit citaci