Interv Akut Kardiol. 2002;1(2):63
Interv Akut Kardiol. 2002;1(2):68-73
Stenózu kmene levé věnčité tepny (LMCA) nacházíme v 7–10 % všech diagnostických korononarografií. Konzervativní postup je zatížen vysokou mortalitou, naproti tomu dlouhodobé výsledky chirurgické revaskularizace myokardu (CABG) jsou příznivé. Cíl studie, metoda: Retrospektivní analýza časných hospitalizačních výsledků CABG u pacientů se stenózou LMCA provedených ve dvouletém období 1998–1999. Výsledky: Ve sledovaném období bylo operováno pro ischemickou chorobu srdeční celkem 1443 nemocných, z toho pro stenózu LMCA 330 (22,9 %) pacientů. Průměrný věk operovaného souboru byl 63 ± 8,61 let (35–79). Celková...
Interv Akut Kardiol. 2002;1(2):74-80
Úvod: Cílem této práce je posoudit efektivitu a riziko endovaskulární léčby využívající implantaci stentů k léčbě stenóz extrakraniálního úseku arteria carotis interna u souboru nemocných se zvýšeným rizikem pro terapii chirurgickou. Metodika: Od října 1995 do srpna 2002 jsme implantovali 120 stentů do 120 stenóz extrakraniálního úseku arteria carotis interna u 111 osob. 74 nemocných (67 %) mělo stenózy symptomatické. U každého pacienta byl shledán alespoň jeden z faktorů zvyšujících riziko chirurgické léčby. Jednalo se o přítomnost závažného přidruženého onemocnění, restenózy po endarterektomii, kontralaterálního uzávěru karotické tepny, stavu...
Interv Akut Kardiol. 2002;1(2):81-84
Transseptální katetrizace včetně dvojité transseptální katetrizace je nezbytnou a stále častěji používanou metodou v klinické elektrofyziologii v éře katetrové ablace pro fibrilaci síní. Metoda: Transseptální katetrizace byla úspěšně provedena u 42 (95,5 %) ze 44 pacientů (10 žen) u nichž byla započata. Průměrný věk pacientů byl 53 ± 13,5 (21–80) let. K výkonu byl použit transseptální set dedikovaný pro klinickou elektrofyziologii, složený z Brockenbroughovy jehly a dlouhého sheathu s dilátorem. Metoda využívá dvojprojekčního pohledu elektrofyziologa na srdeční anatomii a pomůcek k anatomické orientaci, jako jsou katétr...
Interv Akut Kardiol. 2002;1(2):85-89
Rozpoznání a léčení chronických chlopenních regurgitačních vad levého srdce doznalo v posledních letech mimořádných změn. Pochopení patofyziologických změn objemového i tlakového přetížení levé komory u chlopenních regurgitací přineslo poznání zásadních odlišností mitrální regurgitace a regurgitace aortální. Detailnější poznatky o funkci levé komory přinesly i časnější chirurgické řešení těchto vad. Předoperační diagnstika je dnes převážně neinvazivní, operační řešení dává přednost záchovným operacím. Pokroky v kardiochirurgii, anestezii i pooperační péči přinesly zlepšení operačních výsledků i dlouhodobé kvality života nemocného.
Interv Akut Kardiol. 2002;1(2):90-95
Hodnocení perfuze myokardu je důležité pro odhad prognózy nemocných především u akutního infarktu myokardu s reperfuzní léčbou. Myokardiální kontrastní echokardiografie (MCE) patří mezi nové a nadějné metody vhodné k opakovanému vyšetření u lůžka nemocného. K hlavním limitacím patří cena kontrastní látky a kvalita zobrazení při intravenózním podání u části nemocných.
Interv Akut Kardiol. 2002;1(2):96-99
Resynchronizační terapie je nová nefarmakologická metoda léčby chronického srdečního selhání (CHSS). Historicky starší způsob elektrické léčby srdečního selhání pomocí standardní dvoudutinové stimulace s optimalizovaným a-v intervalem není dosud obecně přijímán jako vhodná metoda léčby CHSS a je účinný pravděpodobně jen u malého počtu nemocných. Naproti tomu klinický prospěch biventrikulární stimulace (BSK) byl ověřen ve velkých randomizovaných studiích (PATCHF, MIRACLE, MUSTIC, CONTACK-CD). Tento způsob léčby významně zlepšuje toleranci zátěže a kvalitu života u nemocných s těžkým srdečním selháváním (NYHA III nebo IV), dilatovanou levou komorou...
Interv Akut Kardiol. 2002;1(2):100-102
Společná dvojvtoková levá komora je vzácnou cyanotickou vrozenou srdeční vadou. Malé množství nemocných se při příznivých anatomických poměrech může dožít vyššího věku bez operace, většina nemocných je v současné době operována v dětství. Provádí se buď biventrikulární korekce či univentrikulární korekce tzv. Fontanovou operací. Při rozvoji srdečního selhání a nemožnosti definitivní operace je jediným řešením transplantace srdce. Uvádíme kazuistiku pacientky s vzácnou vrozenou srdeční vadou společné komory charakteru dvojvtokové levé komory v kombinaci s cor triatriatum, která prodělala v dětství a mládí tři paliativní operace, definitivní korekce...
Interv Akut Kardiol. 2002;1(2):103-106
Je uveden případ pacienta s akutním infarktem myokardu (AIM) přední stěny při mnohočetném těžkém katetrizačně neřešitelném postižení věnčitých tepen, který po iniciální léčbě i. v. trombolýzou na spádovém interním oddělení podstoupil pro recidivu stenokardií s rozvojem těžké levostranné srdeční insuficience urgentní chirurgickou revaskularizaci myokardu a zemřel časně po operaci na krvácivé komplikace, které však nebyly důsledkem předchozí trombolytické léčby. Je podán stručný přehled literatury, týkající se časné chirurgické revaskularizace myokardu po trombolytické léčbě AIM.
Interv Akut Kardiol. 2002;1(2)
Interv Akut Kardiol. 2002;1(2):107-109
Interv Akut Kardiol. 2002;1(2):110-111
Interv Akut Kardiol. 2002;1(2):112-113
Interv Akut Kardiol. 2002;1(2):114
-