Frakční průtoková rezerva, šedá zóna a lékové stenty

MUDr. Petr Kala Ph.D

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):59  

Invazivní stanovení funkční významnosti koronárních lézí je nedílnou součástí práce některých katetrizačních laboratoří. V praxi je nejčastěji využíváno stanovení frakční průtokové rezervy myokardu (FFRmyo), jehož provedení je bezpečné a časově i technicky velmi jednoduché. Jednou ze základních podmínek správného měření, které je dané tlakovým gradientem způsobeným koronární lézí, je farmakologické navození maximální hyperémie – maximální vazodilatace koronární periferie. Pro tyto účely se standardně používá adenosin a papaverin, v ojedinělých případech se využívá i jejich kombinace s alfa-lytikem a nitroglycerinem...

Hladina NT-proBNP: citlivý ukazatel klinického stavu nemocných s akutním srdečním selháním

PLASMA NT-proBNP: A SENSITIVE MARKER OF THE CLINICAL STATUS IN PATIENTS WITH ACUTE HEART FAILURE

Radek Pudil, Miloš Tichý, Jaroslav Gregor, Rudolf Praus, Václav Bláha, Jan Vojáček, prof. MUDr. Jaroslav Malý CSc

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):70-73  

Cílem studie bylo porovnat klinický stav, hladiny NT-proBNP, kardiotorakální index a echokardiografické parametry u pacientů se symptomy levostranného srdečního selhání. V souboru 96 pacientů (67,63 ± 0,77 let, 45 žen) mělo 9 klinický obraz edému plic, u dalších 6 byl přítomen kardiogenní šok. Studie prokázala statisticky významné zvýšení hladiny NT-proBNP u všech pacientů v porovnání s kontrolní skupinou (8 575,89 ± 9 665,02 pg/ml, 91,27 ± 76,63pg/ml, p < 0,001). Statisticky významné rozdíly hladiny NT-proBNP byly zjištěny mezi jednotlivými skupinami v závislosti na tíži klinické symptomatologie (u nemocných s edémem plic 9 373,67...

Diabetes mellitus a akutní infarkt myokardu u nemocných na koronární jednotce v roce 2003

DIABETES MELLITUS AND ACUTE MYOCARDIAL INFARCTION IN PATIENTS AT A CORONARY UNIT IN 2003

Radka Adámková, Stanislav Janoušek

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):75-78  

Předkládáme analýzu 133 pacientů s diabetem mellitus (DM), kteří tvořili 32% souboru všech 414 nemocných s akutním infarktem myokardu, přijatých na naši koronární jednotku během roku 2003. U těchto nemocných jsme zjistili vyšší výskyt srdečního selhávání při přijetí a trend k vyšší mortalitě (14,3 % vs. 9,3 %) oproti nemocným bez DM. Také ejekční frakce levé komory stanovena ventrikulograficky při přijetí byla horší u nemocných s DM než u ostatních (45 % vs. 50 %). Tyto výsledky potvrzují závažnější klinický průběh akutního infarktu myokardu u nemocných s DM. Úvod: Diabetes mellitus (DM) je jedním ze základních rizikových faktorů pro rozvoj aterosklerózy...

PTA ilického řečiště na pracovišti provádějícím nekoronární i koronární intervence

ILIAC PTA AT A CENTRE PERFORMING BOTH CORONARY AND NON-CORONARY INTERVENTIONS

MUDr. Dušan Kučera, Miroslav Homza, Martin Válka, MUDr. Vladimír Čížek, MUDr. Václav Procházka, Renata Kacířová

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):80-84  

Cíl práce: Restrospektivní zhodnocení primární a sekundární úspěšnosti perkutánní transluminální angioplastiky (PTA) ilického řečiště a její koincidence s ischemickou chorobou srdeční (ICHS). Metodika a soubor pacientů: Od roku 1999 bylo na našem pracovišti provedeno celkem 442 PTA intervencí na ilickém řečišti pro stenózu či uzávěr u 343 pacientů z celkem 3 267 nekoronárních intervencí. Retrospektivně bylo vyhodnoceno celkem 309 nemocných, u kterých jsme provedli 398 PTA ilických tepen. Ke zhodnocení vzájemné koincidence ischemické choroby cév dolních končetin (ICH DKK) a ICHS jsme retrospektivně vyhodnotili rok 2003, kdy jsme provedli celkem 872...

Vliv primární PCI na akutní změny funkce levé srdeční komory u AIM přední stěny

IMPACT OF THE PRIMARY PCI ON ACUTE LEFT VENTRICULAR CHANGES IN ANTERIOR WALL AMI

MUDr. Petr Kala Ph.D, MUDr. Martin Poloczek, Miroslav Vytiska, Tomáš Brychta, Petr Neugebauer, Petr Jeřábek, Otakar Boček, MUDr. Mgr. Jiří Pařenica

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):85-89  

Souhrn: Primární koronární intervence je v současnosti nejefektivnější léčbou akutního infarktu myokardu s ST elevacemi (STE-AIM) jak z krátkodobého tak i z dlouhodobého hlediska vedoucí ke snížení rizika kardiovaskulárních komplikací. Problémem zůstává vývoj systolické dysfunkce levé srdeční komory (LK) po AIM a její nepříznivá remodelace, které jsou často komplikovány chronickým srdečním selháním. Cílem práce je zhodnocení akutního vlivu mechanické reperfuze pomocí primární PCI na systolickou funkci levé srdeční komory pomocí angiografických kritérií. Metodika: Prospektivně sledovaný soubor tvořilo celkem 83 dospělých pacientů do 12 hodin od vzniku...

Laboratorní vyšetření hemostázy při kardiologických výkonech

LABORATORY ASSESSMENT OF HAEMOSTASIS IN CARDIOLOGICAL INTERVENTIONS

prof. MUDr. Jaroslav Malý CSc, Miroslav Pecka, MUDr. Petr Dulíček Ph.D, MUDr. Martin Blažek

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):90-92  

V současnosti je známa celá řada klinických stavů, při kterých je pro nemocného nezbytné udržovat sníženou krevní srážlivost. Tyto léky mohou na jedné straně život zachránit, na druhé straně, zejména při špatném dávkování ohrozit. Z těchto důvodů je při podávání těchto léků nutné pečlivě dodržovat indikace, intervaly sledování a doporučené léčebné rozmezí. Laboratorní monitorování parametrů hemostázy při antitrombotické léčbě či prevenci v kardiologii je základním předpokladem úspěšnosti kardiologických intervencí.

Mitrální regurgitace u nemocných s nízkou ejekční frakcí levé komory

MITRAL VALVE REGURGITATION IN PATIETS WITH LOW EJECTION FRACTION

Petr Pavel, Jan Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):94-96  

Významná mitrální regurgitace při nízké EF (ejekční frakce) ať původu ischemického, strukturální vady, či následkem kardiomyopatie, představuje významný negativní prognostický faktor. Rozhodnutí, zda vadu indikovat k chirurgické léčbě je obtížné. U regurgitace ischemické na rozdíl od organických mitrálních regurgitací neznáme jednoznačná pravidla, jak správně postupovat. Zejména se to týká IMR (ischemická mitrální regurgitace) 2+ až 3, tedy regurgitace mírné až středně významné. Na základě dostupných informací se domníváme že simultánní provedení mitrální anuloplastiky může být u těchto pacientů v přísně selektovaných případech indikované. Zejména...

Komplikované koronární intervence. Kdy ještě? Kdy již ne?

COMPLICATED CORONARY INTERVENTIONS. WHEN IS EARLY ENOUGH? WHEN IS TOO LATE?

Josef Šťásek, Dušan Černohorský, Josef Bis, Miroslav Brtko, Pavel Polanský, Jan Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):98-102  

Na příkladu čtyř kazuistik autoři diskutují problém koronárních intervencí u velmi rizikových nemocných s komplexním koronárním postižením. Je ukázáno, že je možné úspěšně provádět intervence u těchto velmi rizikových nemocných. Je však nutné počítat s častějším výskytem závažných komplikací. Autoři konstatují, že další zlepšení výsledků koronárních intervencí u těchto komplikovaných PCI mohou přinést nové systémy oběhové podpory.

Embolie do tepen levé horní končetiny jako vzácná komplikace endovaskulární léčby disekce aorty typu B dle Stanfordské klasifikace

LEFT ARM EMBOLISM AS A RARE COMPLICATION OF ENDOVASCULAR STENTGRAFT PLACEMENT FOR TYPE B AORTIC DISSECTION

Martin Pleva, MUDr. Dušan Kučera, Miroslav Homza

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):103-107  

Řešení disekcí hrudní aorty typu B dle Stanfordské klasifikace a jejich komplikací se v posledním desetiletí stalo doménou intervenční angiologie. Jedná se jak o stabilizaci disekce sestupné hrudní aorty překrytím primární intimální trhliny pomocí implantace stentgraftu, tak i o řešení končetinové či viscerální ischemie pomocí perkutánní transluminální angioplastiky doplněné implantací stentu (stent PTA), vzácněji pak o proděravění (fenestraci) odtržené intimy. V našem sdělení popisujeme vzácnou komplikaci embolie trombotických hmot do tepen levé horní končetiny po implantaci hrudního stentgraftu.

Akutní ruptura septa komor a subakutní ruptura volné stěny levé komory - mechanické komplikace infarktu myokardu

ACUTE VENTRICULAR SEPTAL RUPTURE AND SUBACUTE CARDIAC FREE WALL RUPTURE OF THE LEFT VENTRICLE - MECHANIC POSTINFARCTION COMPLICATIONS

Hedvika Černá, Pavel Jebavý, Jan Škvařil

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):108-110  

Autoři popisují dva případy nemocných s mechanickými komplikacemi v průběhu akutního infarktu myokardu. U prvního z pacientů byla provedena komplikovaná primární perkutánní koronární intervence (PCI) pro akutní infarkt myokardu spodní stěny, klinické podezření na akutní rupturu septa komor potvrdila provedená ventrikulografie. Urgentně byla provedena chirurgická korekce defektu. Pacient zemřel druhý den po výkonu pro progresi srdeční insuficience a multiorgánovou dysfunkci. Druhý pacient byl přijatý pro akutní přední infarkt myokardu, krátce po přijetí došlo u nemocného k hemodynamickému zhroucení stavu při prokázané subakutní zevní ruptuře volné stěny...

Disekce aorty manifestující se pod obrazem cévní mozkové příhody

AORTIC DISSECTION MANIFESTED AS ISCHAEMIC STROKE

MUDr. Jitka Kobrlová, MUDr. Martin Schmoranz, MUDr. Jana Budková

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):112-113  

Předkládáme kazuistiku 81leté ženy s disekcí aorty typu A, která proběhla bez bolestí a manifestovala se pod obrazem cévní mozkové příhody. Diskutujeme různé klinické obrazy aortální disekce, způsoby diagnostiky a léčby.

Trombolytická léčba akutní submasivní plicní embolie

THROMBOLYTIC TREATMENT OF ACUTE SUBMASSIVE PULMONARY EMBOLISM

Daniela Žáková

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):115-118  

Akutní plicní embolie je třetím nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním a současně onemocněním s vysokou mortalitou. Prognóza nemocných závisí na stupni hemodynamické stability. Přítomnost rizikových ukazatelů, které představují echokardiograficky prokázaná dysfunkce pravé komory, zvýšená plazmatická koncentrace srdečních troponinů a mozkového natriuretického peptidu (BNP), umožňuje u normotenzních, oběhově stabilních nemocných, identifikovat podskupinu nemocných, kteří vykazují více rekurencí plicní embolie a vyšší mortalitu. U těchto nemocných se podle některých autorů jeví trombolytická léčba účinnější než konvenční léčba heparinem. Pro tento...

Perforace srdeční stěny a infekční endokarditida u pacienta léčeného trvalou kardiostimulací

PERFORATION OF THE HEART WALL AND INFECTIOUS ENDOCARDITIS IN A PATIENT WITH PERMANENT PACING

Jitka Vlašínová, MUDr. Lubomír Křivan Ph.D, MUDr. Milan Sepši

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):119-120  

Perforace stěny pravé komory a infekční endokarditida na elektrodě jsou známými komplikacemi trvalé kardiostimulace. V našem sdělení prezentujeme pacienta, u kterého se obě tyto komplikace vyskytly v průběhu 3 měsíců od primoimplantace. Pozornost je věnována diagnostice těchto komplikací a následné terapii.

Trombolytická léčba I u normotenzních nemocných, hemodynamicky stabilních s akutní plicní embolií?

prof. MUDr. Jiří Widimský DrSc

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):66-68  

Komentář k práci Žákové D. „Trombolytická léčba akutní submasivní plicní embolie, Interv Akut Kardiol 2005;4:115–118.

Akutní a intervenční kardiologie na Sympoziu ACC v Orlandu 2005

Stanislav Janoušek

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):124-126  

Na kongrese proběhla celá řada důležitých sdělení týkající se problematiky arytmií, chronického srdečního selhání, aterosklerózy, genetiky kardiovaskulárních onemocnění, jakož i dalších závažných témat, které již svým rámcem vybočují z kapitoly akutní kardiologie a jejichž prezentace by vedla k enormnímu rozsahu tohoto článku...

Dopisy redakci

Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):122-123