Interv Akut Kardiol. 2006;5(4):147-148
-
Interv Akut Kardiol. 2006;5(4):157-162
Predkladáme analýzu liečby 229 pacientov s akútnou pľúcnou emboliou (PE), ktorí tvorili 0, 83 % zo všetkých 27 747 hospitalizovaných pacientov na našej klinike v rokoch 1996–2005. Cieľ práce: Zamerali sme sa na trombolytickú liečbu (TLL), hlavne u pacientov s akútnou nemasívnou PE a akútnou dysfunkciou pravej komory (PK). Sledovaný súbor a metódy: Z celkového počtu 229 pacientov (119 žien) malo 42 pacientov masívnu PE, 184 nemasívnu PE a 103 z nich pri echokardiografickom vyšetrení srdca akútnu dysfunkciu PK. U zvyšných 3 pacientov bola diagnostikovaná chronická tromboembolická pľúcna hypertenzia. TLL bola podaná u 73 pacientov,...
Interv Akut Kardiol. 2006;5(4):163-166
Cíl: Zhodnotit dodržování doporučeného postupu v léčbě pacientů s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseků ST (STEMI) ve spádu interního oddělení Semily a semilského výjezdového stanoviště zdravotnické záchranné služby. Soubor: V roce 2005 se dostalo do kontaktu se zdravotníky v nemocnici či na záchranné službě v našem spádu celkem 26 pacientů se STEMI. Jednalo se o 15 mužů (57,7 %), průměrný věk 63 let (51–84 let) a 11 žen (42,3 %), průměrný věk 66,7 let (52–86 let). K prvnímu kontaktu pacienta se zdravotníkem došlo v 21 případech doma, pětkrát v prostorách nemocnice. V osmi případech domácího prvního kontaktu s posádkou...
Interv Akut Kardiol. 2006;5(4):168-173
Relativní nedomykavost trikuspidální chlopně je nejčastějším získaným postižením této chlopně. Vzniká sekundárně jako pozdní odpověď vyvolaná působením vad chlopní levého srdce – mitrální stenózy, mitrální regurgitace či aortální stenózy. Chirurgické řešení relativní trikuspidální regurgitace spočívá v remodelaci dilatovaného trikuspidálního anulu nebo vzácně i v náhradě chlopně. U závažné trikuspidální regurgitace je operační zákrok jasně indikovaný. Rozhodnutí o korekci středně a málo významné nedomykavosti je rozpornější pro obtížnou prognózu vývoje plicní hypertenze a dysfunkce pravé komory po korekci levostranných chlopenních vad. Soudobá...
Interv Akut Kardiol. 2006;5(4):174-180
Přítomnost poruch glukózové homeostázy má zásadní význam pro osud nemocných s akutními koronárními syndromy (AKS). I u nemocných bez diabetu jsou hodnota glykémie při přijetí do nemocnice a porucha glukózové tolerance (PGT) velmi silnými nezávislými prediktory nepříznivé prognózy. Postprandiální glykémie za 1–2 hodiny po jídle se u nemocných s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) ukázala být lepším prediktorem rizika než glykémie nalačno a jedním z nejsilnějších prognostických prediktorů vůbec. Detekce poruch glukózového metabolizmu je u nemocných s AKS nezbytná pro volbu správné léčebné strategie. Současné práce přitom ukazují, že prevalence...
Interv Akut Kardiol. 2006;5(4):181-182
Idiopatická recidivující exsudativní perikardiopatie je často velkým klinickým problémem. Jeho řešení je obtížné a často znamená opakované perikardiocentézy, případně zvážení chirurgické léčby. Jako alternativa mohou sloužit katetrizační techniky, z nichž jsme se zaměřili na použití perikardiotomu: zde uvádíme náš první klinický případ v sedmiletém odstupu.
Interv Akut Kardiol. 2006;5(4):183-185
Naše kazuistika pojednává o pacientce, která byla na naše pracoviště přijata pro opakované prekolapsové stavy a náhle vzniklou progredující dušnost s pracovní diagnózou plicní embolie. Na základě urgentně provedeného echokardiografického vyšetření byla stanovena diagnóza infekční endokarditidy (IE) aortální chlopně s těžkou aortální regurgitací při destrukci aortální chlopně. Jednalo se o pacientku s mnohaletou anamnézou M. Crohn s těžkým postižením terminálního ilea a Bauhinské chlopně. Při prokázání infekčního agens (Enterococcus faecalis) v hemokulturách jsme IE považovali za život ohrožující komplikaci chronického střevního zánětu. IE destruovala...
Interv Akut Kardiol. 2006;5(4):156
-
Interv Akut Kardiol. 2006;5(4):189-190
-
Interv Akut Kardiol. 2006;5(4):186-188
Klinická studie CHARISMA ukázala, že dlouhodobá duální protidestičková léčba kombinací klopidogrelu s aspirinem u pacientů s manifestním kardiovaskulárním onemocněním nebo vícečetnými rizikovými faktory nevede ke zlepšení účinnosti a zvyšuje riziko krvácivých komplikací. Analýza podskupin naznačuje, že pravděpodobně existují rozdíly ve výsledcích léčby mezi primární a sekundární prevencí.