Uzávěr PFO: současný přístup
PFO-closure: the current approach

Ivo Varvařovský

Interv Akut Kardiol. 2019;18(1):6-7  

Deficit vitaminu D u pacientů s akutním koronárním syndromem

Vitamin D deficiency in patients with acute coronary syndrome

Elena Shytova, Larisa Mikhailova, Robert Bogachev, Anastasia Kozel, Vitaly Ankudovich, Ulyana Dobrynina

Interv Akut Kardiol. 2019;18(1):8-11 | DOI: 10.36290/kar.2019.015  

Úvod: Nedávné studie prokázaly, že funkcí vitaminu D je celá řada, a to včetně jeho vlivu na vznik ischemické choroby srdeční (ICHS). Cíl: Stanovit hladinu vitaminu D v séru u pacientů s akutním koronárním syndromem (AKS) a provést srovnání se skupinou zdravých dobrovolníků. Materiál and metody: Jedná se o průřezovou observační studii. Studovanými subjekty jsou pacienti s akutním koronárním syndromem. Kritéria pro vyloučení ze studie jsou přítomnost diabetes mellitus, autoimunitních onemocnění a zhoubných nádorů. Do kontrolní skupiny byli zařazeni jedinci bez jakýchkoli srdečních poruch. Výsledky: U převážné většiny pacientů s AKS byl zjištěn deficit...

Zkušenosti s rekanalizacemi obtížnějších chronických totálních uzávěrů (CTO)

Experience with recanalization of difficult chronic total occlusions

Vojtěch Novotný, Ivo Varvařovský, Tomáš Lazarák, Jan Matějka, Vladimír Rozsíval, David Vindiš, Milan Plíva

Interv Akut Kardiol. 2019;18(1):12-17 | DOI: 10.36290/kar.2019.002  

Cíl: PCI chronických totálních uzávěrů (CTO) koronárních tepen představuje v posledních letech rychle se rozvíjející odvětví intervenční kardiologie. V předkládaném článku prezentujeme naše dvouleté zkušenosti s rozvojem dedikovaného CTO programu, zaměřujeme se na stratifikaci obtížnosti CTO dle skórovacího systému J-CTO a úlohu proktora při „learning-curve“. Soubor a metodika: Soubor tvoří konsekutivní pacienti, kteří na našem pracovišti podstoupili PCI pro CTO v období od 8/2016 do 10/2018. Sledovali jsme základní charakteristiky pacientů a technické aspekty výkonu, odhadovanou obtížnost dle J-CTO skóre, zastoupení různých rekanalizačních...

Obtížné situace v hodnocení aortální stenózy

Challenging situations in evaluating aortic stenosis

Hana Línková, Róbert Petr, Eva Pašková

Interv Akut Kardiol. 2019;18(1):18-22 | DOI: 10.36290/kar.2018.017  

Aortální stenóza je nejčastější chlopenní vadou v dospělosti a je významnou příčinou kardiovaskulární morbidity a mortality. Více než 40 % pacientů s aortální stenózou má diskordanci v dopplerovském vyšetření, nejčastěji mají malou plochu aortálního ústí (≤ 1,0 cm2), která je typická pro významnou aortální stenózu, ale nízký gradient (< 40 mmHg), který tuto diagnózu nepodporuje. V klinické praxi rozeznáváme tři hlavní podskupiny pacientů s významnou aortální stenózou a nízkým gradientem a sice: a/ klasickou s nízkým gradientem, nízkým průtokem a nízkou ejekční frakcí levé komory, b/ paradoxní s nízkým gradientem, nízkým průtokem a se zachovalou...

Neaterosklerotická postižení věnčitých tepen

Nonatherosclerotic coronary artery diseases

David Horák

Interv Akut Kardiol. 2019;18(1):23-27 | DOI: 10.36290/kar.2018.021  

Kardiovaskulární choroby a mezi nimi ischemická choroba srdeční patří na čelní místa morbidity a mortality. Ve společnostech západního typu je jistě prvotní příčinou postižení věnčitých tepen ateroskleróza. Neměli bychom ale zapomínat na méně častá onemocnění, která věnčité tepny mohou postihovat také. Jedná se o celou škálu různých onemocnění. Patří mezi ně vrozené anomálie věnčitých tepen, spontánní disekce (často spojené s fibromuskulární dysplazií), svalové můstky a různá systémová zánětlivá onemocnění, která mohou různým způsobem postihovat věnčité tepny. Diagnostika se opírá především o zobrazovací metody. Léčba závisí na daném onemocnění, a...

Využití optické koherentní tomografie (OCT) u akutního koronárního syndromu

The use of optical coherence tomography in acute coronary syndrome

Tereza Nováková, Petr Kala, Lenka Prýmková, Jan Kaňovský

Interv Akut Kardiol. 2019;18(1):28-31 | DOI: 10.36290/kar.2018.019  

Akutní koronární syndrom jako akutní forma ischemické choroby srdeční je významnou příčinou morbidity a mortality pacientů. Jeho nejefektivnějším způsobem léčby je perkutánní koronární intervence (PCI) rutinně využívající angiografické zobrazení. V současnosti nejpřesnější zhodnocení morfologie koronárních tepen pak poskytuje optická koherentní tomografie (OCT), intravaskulární zobrazovací metoda. Hlavní využití OCT se v posledních letech posouvalo od vědecké báze k téměř rutinní praxi, a to především u pacientů s akutním koronárním syndromem. Optická koherentní tomografie je s několika výjimkami nepřekonatelnou zobrazovací metodou co se týče obrazového...

Dětská arytmologie: stručný přehled a výběr aktuálních témat

Heart rhythm disorders in children, current topics in paediatric arrhythmology

Peter Kubuš

Interv Akut Kardiol. 2019;18(1):32-38 | DOI: 10.36290/kar.2019.016  

Článek v první části shrnuje nejčastější typy arytmií u dětí a možnosti jejich léčby. Druhá část je věnována vybraným kapitolámv dětské arytmologii: katetrizačním ablacím, arytmiím u pacientů s vrozenou srdeční vadou, implantabilním přístrojům, srdečníresynchronizační terapii, fetálním arytmiím, vrozeným primárně arytmickým syndromům a molekulárně genetickému vyšetření.

Společný odstup koronárních tepen a náhlá srdeční smrt

Single coronary artery and sudden cardiac death

Jakub Zápeca, Martin Gřiva, Zdeněk Coufal

Interv Akut Kardiol. 2019;18(1):40-42 | DOI: 10.36290/kar.2019.004  

Vrozené anomálie koronárních tepen jsou v populaci vzácné. Existuje několik variant této anomálie, avšak jako maligní varianta jepopisována ta, při které levá věnčitá tepna odstupuje z pravého koronárního sinu a prochází mezi aortou a truncus pulmonalis.Pokud se u pacienta tato anomálie manifestuje náhlou srdeční smrtí a pacient přežije, je doporučena chirurgická korekce vady.Ke zvážení je, zda pacientovi následně implantovat kardioverter-defibrilátor.

PCSK9 a studie ODYSSEY

PCSK9 and the ODYSSEY trial

Jindřich Špinar, Lenka Špinarová, Jiří Vítovec

Interv Akut Kardiol. 2019;18(1):43-44  

V roce 2018 byla prezentována klinická studie ODYSSEY OUTCOMES, která završila dlouhodobý program s alirocumabem. Program ODYSSEY se skládá z 22 klinických studií, jehož cílem bylo zhodnotit účinnost a bezpečnost alirokumabu u pacientů, kteří byli ve vysokém a velmi vysokém KV riziku. Studie Odyssey Outcomes zařadila 18 924 nemocných v sekundární prevenci do 12 měsíců po akutním koronárním syndromu, kteří byli sledováni průměrně 2,8 let a 1 955 z nich mělo primární endpoint. Primární endpoint byl u 903 (9,5 %) na aktivní léčbě a u 1 052 (11,1 %) na placebu (p = 0,0003). Nebyly popsány žádné typické nežádoucí účinky s výjimkou lokální reakce po vpichu....

Studie ATTR-ACT: přelom v léčbě transthyretinové srdeční amyloidózy

ATTR-ACT Study: breakthrough in the treatment of transthyretin cardiac amyloidosis

Tomáš Paleček, Jan Krejčí

Interv Akut Kardiol. 2019;18(1):45-48  

Ke klinicky relevantnímu postižení srdce mohou vést AL (light-chain) amyloidóza či transthyretinová amyloidóza (ATTR), která se vyskytuje v podobě hereditární nebo jako tzv. senilní ATTR. Senilní ATTR je v poslední době věnována zvýšená pozornost pro její stále častější záchyt. ATTR je také příkladem onemocnění manifestujícího se srdečním selhání se zachovalou ejekční frakcí, které má specifickou etiologii. Léčba ATTR amyloidové kardiomyopatie doposud spočívala ve zvyklé terapii srdečního selhání, ve specifických případech pak v ortotopické transplantaci jater, či jater a srdce. Tafamidis patří mezi stabilizátory transthyretinu, zabraňuje jeho disociaci...

Korektní chování a moderní etiketa

Proper conduct and modern etiquette

Daniel Šmíd

Interv Akut Kardiol. 2019;18(1):49-50