Akutní implantace veno-arteriálního ECMO v intervenční kardiologii - "radost" nebo nutnost?

Petr Kala

Interv Akut Kardiol. 2021;20(3):130-131 | DOI: 10.36290/kar.2021.034  

Iopromid-paclitaxelové balonkové katétry v koronárních intervencích

Iopromide-paclitaxel balloon catheters in coronary interventions

Leoš Pleva

Interv Akut Kardiol. 2021;20(3):133-138 | DOI: 10.36290/kar.2021.031  

Lékové, drug-eluting balonkové katétry umožňují lokální aplikaci účinné antiproliferativní látky, která omezuje neointimální hyperplazii v cévní stěně. Vzhledem ke snadné vazbě na povrch balonkového katétru a rychlému průniku do tkání bývá jako účinná látka využíván především paclitaxel. Rozhodující roli hraje způsob vazby paclitaxelu na povrch balonkového katétru. Nejčastěji je používán iopromid, který zvyšuje rozpustnost paclitaxelu a jeho permeabilitu. Iopromid-paclitaxelové balonkové katétry prokázaly svoji efektivitu v léčbě in-stent restenóz především v holých kovových stentech. Další oblastí využití by mohla být léčba stenóz malých koronárních tepen.

Fixní kombinace jako příležitost ke snížení morbidity a mortality pacientů s ICHS

A fixed-dose combination as an opportunity to reduce the morbidity and mortality in patients with coronary artery disease

Filip Málek

Interv Akut Kardiol. 2021;20(3):140-143 | DOI: 10.36290/kar.2021.030  

Zvýšená neurohumorální aktivace systému renin-angiotenzin a aldosteron a sympatoadrenální aktivace na úrovni systémové i tkáňové jsou hlavními patofyziologickými mechanismy rozvoje a progrese celé řady kardiovaskulárních onemocnění: arteriální hypertenze, ischemické choroby srdeční a chronického srdečního selhání. Farmakologická intervence na úrovni inhibice klíčových enzymů a selektivní blokády odpovědných receptorů je spojena se snížením rizika kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních příhod. Logickým krokem je inhibice obou systémů. Kombinace inhibitoru enzymu konvertující angiotenzin (ACE) a betablokátoru je efektivní u pacientů s ischemickou chorobou...

Trauma aorty při sportu

Aortic trauma due to sporting activity

Pavel Žáček, Jan Raupach, Jan Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2021;20(3):144-148 | DOI: 10.36290/kar.2021.013  

Závažný akutní aortální syndrom (ruptura, disekce, transekce aorty) může vzácně nastat v přímém důsledku sportovní činnosti. Fyzicky zdraví a zpravidla mladí jedinci se tak náhle ocitají v závažném ohrožení života. K porušení aortální stěny dochází při překonání pevnostních limitů, buď při extrémním zvýšení krevního tlaku, nebo při prudkém působení střižných sil během deceleračních úrazů. Nadhraniční hypertenzní zátěž je doložena při izometrickém cvičení (vzpírání apod.). Decelerační úrazy jsou nejčastější u sportů, jako je paragliding, skok padákem, lyžování, ale byly kazuisticky popsány i u řady dalších sportovních aktivit. Přehled literatury poukazuje...

Farmakoterapie během kardiopulmonální resuscitace

Pharmacotherapy during cardiopulmonary resuscitation

Andreas Krüger

Interv Akut Kardiol. 2021;20(3):149-153 | DOI: 10.36290/kar.2021.020  

Zástava oběhu je extrémně závažný stav, kdy pouze rychlý a kvalitně provedený zásah dalších osob může vést k záchraně života. Postupy používané k obnově krevního oběhu u srdeční zástavy označujeme jako kardiopulmonální resuscitace a zahrnují organizační opatření, přístrojovou či mechanickou léčbu a v neposlední řadě podávání vybraných léků - farmakoterapii. Tato práce přináší přehled základních léků, které se používají při kardiopulmonální resuscitaci, a stručně popisuje mechanismy jejich působení, důkazy o jejich účinku a pravidla pro jejich použití.

Litotripse kalcifikovaných pánevních tepen před transfemorální implantací aortální chlopně

Lithotripsy for calcified pelvic arteries prior to transfemoral aortic valve implantation

Jiří Hlaváček, Radim Špaček, Beata Štarková, Michaela Červinková, Daniel Adámek, Pavel Červinka

Interv Akut Kardiol. 2021;20(3):154-156 | DOI: 10.36290/kar.2021.008  

Autoři prezentují vlastní zkušenosti s použitím litotripse kalcifikovaných pánevních tepen k usnadnění perkutánní implantace chlopně do aortální pozice (TAVI) transfemorálním přístupem.

Masivní peroperační plicní embolie

Massive perioperative pulmonary embolism

Tomáš Hnátek, Lujza Reková, Tomáš Tyll, Josef Daněk, Jan Alt, Martin Malý, Petr Urbánek

Interv Akut Kardiol. 2021;20(3):158-160 | DOI: 10.36290/kar.2021.021  

Peroperačně vzniklá masivní plicní embolie je potenciálně fatální komplikace operačního výkonu v celkové anestezii. Projeví se náhle vzniklou a neočekávanou výraznou oběhovou nestabilitou, dojde k rychlému rozvoji obstruktivního šoku. Typickými klinickými příznaky jsou tachykardie a hypotenze, pokles EtCO₂ a SpO₂. Diagnostické možnosti na operačním sále jsou omezené, musíme především vyloučit častější příčiny šokového stavu, zejména nedostatečně substituované masivní chirurgické krvácení. Podání antikoagulační terapie v průběhu operačního výkonu je vysoce rizikové, vzhledem k možnému rozvoji nekontrolovaného krvácení se pak jedná...

Jak zachránit pacienta s rupturou konduitu?

How to save a patient with conduit rupture?

Marek Kardoš, Peter Tittel

Interv Akut Kardiol. 2021;20(3):162-163 | DOI: 10.36290/kar.2021.007  

Ruptura konduitu je závažná, život ohrožující komplikace balónkové dilatace zúženého konduitu. V kazuistice uvádíme pacientku s komplikací tohoto typu, která byla urgentně řešena v katetrizační laboratoři.

Srovnání farmakologických protokolů s použitím fentanylu a nalbufinu v intravenózní analgosedaci u pacientů podstupujících radiofrekvenční katetrovou ablaci fibrilace síní

Comparison of pharmacology protocols using fentanyl and nalbuphine in intravenous analgosedation in patients undergoing radiofrequency catheter ablation of atrial fibrillation

Iva Šafaříková, Alan Bulava, Pavla Váchová, Veronika Růžičková, Miroslava Klimešová, Anna Pražáková, Šárka Stráská, Hana Kukrálová, David Sitek, Jiří Haniš

Interv Akut Kardiol. 2021;20(3):165-170 | DOI: 10.36290/kar.2021.010  

Úvod: Radiofrekvenční (RF) ablace fibrilace síní (FiS) je v současné době jedním z nejčastěji prováděných elektrofyziologických výkonů. RF ablace FiS vyžaduje delší dobu procedury a velké množství dodávané ablační energie, což bývá pro pacienta bolestivé. Pro úspěšnost procedury i pro prevenci komplikací je důležité udržovat adekvátní úroveň analgosedace a minimalizovat bolest. Cíl: Porovnat subjektivní účinnost dvou farmakologických protokolů (paracetamol-nalbufin vs. diazepam-fentanyl) s použitím ekvianalgetických dávek fentanylu a nalbufinu jako intravenózních analgetik u pacientů podstupujících RF...