Interv Akut Kardiol. 2002;1(1):21-27

Význam a možnosti reperfuze infarktové tepny před přímou koronární angioplastikou

Stanislav Šimek¹, Michael Aschermann¹, František Holm², Jiří Humhal¹, Aleš Linhart¹, Miroslav Pšenička¹, Libor Hemžský¹, Jan Vojáček^3,4

¹ II. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, Praha

² Kardiologické oddělení, Krajská nemocnice Liberec

³ I. interní klinika Fakultní nemocnice v Hradci Králové

⁴ Kardiocentrum dospělých, oddělení invazivní kardiologie interní kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha

Úvod: Přímá koronární angioplastika (pPTCA) se stává stále častěji metodou volby k reperfuzi infarktové tepny při léčbě akutního infarktu myokardu (AIM). U části nemocných s AIM je infarktová tepna v době pPTCA již otevřena.

Cíl: Zjistit prevalenci otevřené infarktové tepny před pPTCA a posoudit její závislost na dávce heparinu podaného před příjezdem na katetrizační sál. Zhodnotit význam reperfuze infarktové tepny před pPTCA na krátkodobou a dlouhodobou prognózu nemocných.

Metody: Celkem 278 nemocných ošetřených koronární angioplastikou na našem pracovišti v letech 1995–1999 bylo sledováno po dobu 38 ± 12 měsíců. Soubor byl rozdělen do dvou skupin podle přítomnosti (skupina A, n = 33) nebo absence (skupina B, n = 245) průtoku infarktovou tepnou TIMI (Thrombolysis In Myocardial Infarction) ≥ 2 v době koronarografie provedené před pPTCA. Během sledování byl zjišťován výskyt reinfarktu, městnavého srdečního selhání, vynucené reintervence na koronárních tepnách a mortalita.

Výsledky: Základní charakteristiky nemocných byly v obou skupinách podobné, až na významně vyšší výskyt kardiogenního šoku ve skupině B (11 % vs. 0 %, p = 0,045). Angiografická úspěšnost byla vyšší ve skupině A (dosažení průtoku TIMI ≥ 2 (100 % vs. 89,4 %, p = 0,046). Ejekční frakce levé komory byla nesignifikantně vyšší ve skupině A (52 % vs. 47 %, ns). Maximální naměřené hodnoty kreatinkinázy byly nižší ve skupině A (20 ± 21 vs. 38 ± 29 µkat/l, ns). Ve skupině A byl trend k nižší 30denní mortalitě (0 % vs. 7,8 %, p = 0,09) a k nižší potřebě reintervence na koronárních tepnách (0 % vs.8,6 %, p = 0,08). Výskyt městnavé srdeční slabosti během 30 dnů po AIM (22,9 % vs. 6,1 %, p = 0,026) a tříletá mortalita (17,1 % vs. 3 %, p = 0,037) byly významně vyšší ve skupině B.

Závěr: Prevalence otevřené infarktové tepny před přímou PTCA byla v našem souboru nižší než v předchozích studiích a nezávislá na dávce heparinu podaného před příjezdem na katetrizační sál. Reperfúze infarktové tepny před pPTCA je spojena s vyšší procedurální úspěšností pPTCA, s menším rozsahem infarktu, s nižším výskytem srdečního selhání, nižší nutností opakované intervence a nižší dlouhodobou mortalitou.

Klíčová slova: přímá koronární angioplastika, reperfuze před intervencí.

Zveřejněno: 31. prosinec 2002  Zobrazit citaci