Interv Akut Kardiol. 2002;1(1):3
Interv Akut Kardiol. 2002;1(1):8-12
Výchozí poznatky: Poinfarktová ruptura septa komor je závažnou mechanickou komplikací akutního infarktu myokardu, zejména s ohledem na dopad na mortalitu. Cíl práce: Provést rozbor nemocných operovaných s touto diagnózou na kardiochirurgickém pracovišti IKEM. Zjistit hospitalizační mortalitu a posoudit další klinický vývoj u nemocných, kteří byli propuštěni. Metoda: U nemocných byla diagnóza poinfarktové ruptury septa komor stanovena pomocí echokardiografie (transthorakální a především transesofageální) nebo invazivně (odběrem etážových vzorků oximetricky). Další sledování bylo klinické a opět echokardiografické. Soubor nemocných: Do sledování bylo...
Interv Akut Kardiol. 2002;1(1):13-20
Úvod: Primární PTCA (perkutární transluminální koronární angioplastika) je metodou volby při reperfuzní léčbě akutního infarktu myokardu s ST–elevacemi. Otázkou je, zda je stejně účinná i u pacientů ve vysokém věku. Metodika: Retrospektivní analýza 116 pacientů indikovaných k primární PTCA v roce 2000. Soubor byl rozdělen na 14 pacientů (10,5 %) skupiny A ve věku ≥ 74 let a na 102 mladších pacientů skupiny B. Analyzovány byly základní charakteristiky souboru, primární angiografické výsledky a průběh hospitalizace. Charakteristiky skupin se mimo kouření nelišily. Výsledky: Ve skupinách A resp. B mělo 8 resp. 37 pacientů (57,2 %...
Interv Akut Kardiol. 2002;1(1):21-27
Úvod: Přímá koronární angioplastika (pPTCA) se stává stále častěji metodou volby k reperfuzi infarktové tepny při léčbě akutního infarktu myokardu (AIM). U části nemocných s AIM je infarktová tepna v době pPTCA již otevřena. Cíl: Zjistit prevalenci otevřené infarktové tepny před pPTCA a posoudit její závislost na dávce heparinu podaného před příjezdem na katetrizační sál. Zhodnotit význam reperfuze infarktové tepny před pPTCA na krátkodobou a dlouhodobou prognózu nemocných. Metody: Celkem 278 nemocných ošetřených koronární angioplastikou na našem pracovišti v letech 1995–1999 bylo sledováno po dobu 38 ± 12 měsíců. Soubor byl...
Interv Akut Kardiol. 2002;1(1):28-31
Účel studie: V léčbě akutního infarktu myokardu (AIM) bylo v posledních letech dosaženo velkého pokroku pomocí reperfuzních postupů. Cílem naší práce bylo analyzovat z tohoto pohledu léčbu AIM na koronární jednotce (KJ) během jednoletého období se zavedenou 24hodinovou službou akutní koronarografie s důrazem na mortalitu jako hlavní ukazatel úspěšnosti. Použité metody: Retrospektivně byli analyzováni všichni pacienti přijatí během roku 2000 na KJ Interní kardiologické kliniky s diagnózou akutního IM. Jednalo se o 305 nemocných (198 mužů, 107 žen, průměrného věku 67 ± 13 let, věkového rozmezí 30–96 let). Ti tvořili většinu nemocných...
Interv Akut Kardiol. 2002;1(1):32-36
Sdělení podává přehled výsledků publikovaných randomizovaných studií, hodnotících účinnost léčby ICD u pacientů se strukturálním srdečním postižením se zvýšeným rizikem náhlé arytmické smrti. Závěry sekundárně preventivních studií („post-event“ trials) – AVID, CIDS a CASH – jsou konzistentní a jasně ukazují relativní snížení dvouleté celkové mortality zhruba o 30 % ve skupině léčené ICD ve srovnání s kontrolní skupinou léčenou medikamentózně. Největší benefit z léčby ICD měli pacienti po infarktu myokardu s výraznou dysfunkcí levé komory, s ejekční frakcí pod 35 %. Tento trend u pacientů s koronární nemocí je patrný...
Interv Akut Kardiol. 2002;1(1):37-40
Nefropatie způsobená aplikací rtg kontrastní látky (k. l.) – tzv. kontrastová nefropatie (KN), je definována rozvojem akutní renální insuficience nebo zhoršením již dříve snížené funkce ledvin do 24–72 hod po podání k. l. Laboratorně je charakterizována vzestupem kreatininu o 30 % původní hodnoty. V patogenezi KN se uplatňuje relativní hypoperfuze dřeně ledviny s následným ischemickým poškozením. Ve většině případů je zachována diuréza a pokles funkce ledvin je reverzibilní. Incidence KN je u nemocných s normální funkcí ledvin velmi nízká, narůstá se závažností předchozí renální insuficience a může dosáhnout až 40 %. Mimořádně...
Interv Akut Kardiol. 2002;1(1):41-48
Zvýšení intraperikardiálního tlaku následkem nahromadění tekutiny nebo vzduchu v perikardiální dutině vede k srdeční tamponádě, která je charakterizovaná zvýšením nitrosrdečních tlaků, progresivním omezením plnění komor v diastole a snížením tepového objemu a srdečního výdeje. V popředí klinického obrazu je vysoký žilní tlak, tachykardie a hypotenze s paradoxním pulzem. Jde o urgentní situaci s vysokou mortalitou, vyžadující přesnou diagnózu a okamžitou intervenci. Echokardiografie umožní rychlé potvrzení přítomnosti výpotku a poskytne informace o jeho hemodynamické závažnosti. Léčba spočívá v perkutánní nebo chirurgické drenáži.
Interv Akut Kardiol. 2002;1(1):49
-
Interv Akut Kardiol. 2002;1(1):50-54
Dvaapadesátiletá nemocná s píštělí věnčité tepny mezi aneuryzmaticky změněným ramus circumflexus (RCx) a pravou síní byla indikována k chirugickému řešení pro výrazný levopravý zkrat (Qp/Qs = 2,72) a městnavou srdeční slabost. Principem chirurgického řešení bylo uzavření tepenného přítoku do RCx pomocí perikardiální záplaty z kmene levé věnčité tepny s ponecháním vtoku do ramus interventricularis anterior (RIA) a ramus intermedius (RIM) a dále uzavření komunikace mezi RCx a sinus coronarius. Kvalitní dlouhodobou průchodnost RIA mělo zajistit provedení preventivního bypassu na tuto tepnu pomocí levé a. mammaria. Kontrolní angiografické vyšetření...
Interv Akut Kardiol. 2002;1(1):55-57
-