Interv Akut Kardiol. 2002;1(1):32-36
Sdělení podává přehled výsledků publikovaných randomizovaných studií, hodnotících účinnost léčby ICD u pacientů se strukturálním srdečním postižením se zvýšeným rizikem náhlé arytmické smrti. Závěry sekundárně preventivních studií („post-event“ trials) – AVID, CIDS a CASH – jsou konzistentní a jasně ukazují relativní snížení dvouleté celkové mortality zhruba o 30 % ve skupině léčené ICD ve srovnání s kontrolní skupinou léčenou medikamentózně. Největší benefit z léčby ICD měli pacienti po infarktu myokardu s výraznou dysfunkcí levé komory, s ejekční frakcí pod 35 %. Tento trend u pacientů s koronární nemocí je patrný i z výsledků studií primárně preventivních („pre-event“ trials) – MADIT, MUSTT a nejnověji MADIT II. Naproti tomu primárně preventivní implantace ICD u pacientů s neischemickou kardiomyopatií se dle dosavadních výsledků nejeví opodstatněná. Lze očekávat, že v dalším období dojde k částečnému zúžení sekundárně preventivních indikací k léčbě ICD, zatímco některé primárně preventivní indikace této léčby se ukazují jako plně opodstatněné.
The paper offers a review of the results published from randomized studies evaluating the efficacy of therapy with ICD in patients with structural heart disease at high risk of sudden arrythmogenic death. The conclusions from the secondary prevention trials („post-event“ trials) AVID, CIDS and CASH, are consistent in showing a relative risk reduction of the 2-year mortality of 30 % in the group treated with ICD as compared to the conventional medical therapy group. The most impressive benefit observed was in the group of patients with a previous myocardial infarction and moderate to severe left ventricular dysfunction with ejection fraction reduced below 35 %. This trend in patients with coronary artery disease can also be discerned from the results of the primary prevention trials („pre-event“ trials) MADIT, MUSTT and, most recently, MADIT II. However, the therapy with ICD in patients with non-ischemic cardiomyopathy as the modality of primary prevention does not seem to be warranted. In the meantime some indications for treatment with ICD due to secondary prevention are expected to be partially reduced, while others are being shown to be fully justified.
Zveřejněno: 31. prosinec 2002 Zobrazit citaci