Interv Akut Kardiol. 2009;8(5):234-241

Je bifázická rektilineární externí kardioverze fibrilace síní srovnatelná s intrakardiální bifázickou kardioverzí ?

Pavel Marcián1, prof. MUDr. Jan Lukl CSc2, Jana Zapletalová3
1 Kardiochirurgická klinika FN a LF UP v Olomouci
2 I. interní klinika FN a LF UP Olomouc
3 Ústav lékařské biofyziky, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Účel studie: Efektivita intrakardiální elektrické kardioverze se dle některých prací blíží až ke 100 % a je obecně považována za „zlatý

standard“ v efektivitě elektrické kardioverze fibrilace síní na sinusový rytmus. Poznatky z experimentálních prací a zkušenosti

z praxe naznačují, že efektivitě intrakardiální bifázické kardioverze se velmi přibližuje efektivita některých externích bifázických

defibrilátorů. Naším cílem bylo pokusit se zjistit, zda v souboru pacientů s perzistující fibrilací síní, kteří přicházejí k externí bifázické

rektilineární elektrické kardioverzi, je u skupiny s neefektivní externí bifázickou kardioverzí přínosné provedení intrakardiální elektrické

kardioverze.

Použité metody: U souboru 419 pacientů, u kterých bylo provedeno celkem 622 externích elektrických kardioverzí s použitím defibrilátoru

s bifázickým rektilineárním výbojem, byla retrospektivně i prospektivně shromážděna data z provedených výkonů za období

od VII/2001 do XII/2007, která byla dále statisticky zpracována. Byla sledována jednotlivá i kumulativní efektivita podaných výbojů

ve verzi na sinusový rytmus (SR), vztah mezi velikostí energie, proudu a úspěšností verze na SR a dále hodnoty skutečně podané energie

a proudu dodaného defibrilátorem. U skupiny 40 pacientů s neefektivní externí kardioverzí a trvající fibrilací síní byla indikována

intrakardiální elektrická kardioverze. Souhlas s výkonem dalo jen 7 pacientů. Hodnocena byla efektivita kardioverze, velikosti energie

jednotlivých výbojů a kumulativní energie.

Výsledky: Kumulativní efektivita externí elektrické kardioverze bifázickým rektilineárním výbojem v obnovení sinusového rytmu v našem

sledování dosáhla 93,6 %. Efektivita rostla s počtem a nastavenou energií výboje (v závorce uvedená skutečně podaná) od 46,2 % při

prvním výboji o průměrné hodnotě energie 66,3 (85,4) J přes 82,5 % při výboji o průměrné energii 115,7 (147,3) J až po 93,6 % u třetího

výboje o energii průměrně 175 (218) J. V průměru tak bylo použito kumulativně 357 (450,7) J energie. Výboje vedoucí k obnovení normálního

SR měly signifikantně nižší hodnoty impedance (p < 0,0001), signifikantně vyšší hodnoty proudu (p < 0,0001) a signifikantně vyšší

hodnoty nastavené i podané energie (p < 0,0001). Bylo prokázáno signifikantní snížení impedance při 2. výboji ve srovnání s impedancí

při 1. výboji (p < 0,0001). Ze 7 pacientů, kteří podstoupili intrakardiální elektrickou kardioverzi se podařilo dosáhnout SR pouze u 3 nemocných

(42,9 %, p = 0,001), u 2 došlo k recidivě FS do týdne od výkonu a u 1 za hodinu po výkonu. U všech pacientů byla nutná eskalace

3 výbojů dle protokolu (5–10–15 J) s kumulativní energií 30 J. Skupina nemocných s intrakardiální kardioverzí měla signifikantně vyšší

impedanci hrudníku ve srovnání se skupinou s externí kardioverzí (p = 0,017).

Závěry: Naše zkušenosti z více než 600 externích elektrických bifázických kardioverzí ukazují, že při vysoké efektivitě bifázického externího

výboje blížící se 94 % je další indikace intrakardiální bifázické kardioverze pro její relativně nízkou účinnost (3 ze 7 nemocných) sporná.

Klíčová slova: fibrilace síní, bifázická kardioverze, externí kardioverze, interní kardioverze.

Can biphasic rectilinear external cardioversion of atrial fibrillation be compared to biphasic intracardiac cardioversion ?

Purpose of Study: According to some papers, the effectiveness of intracardiac electrical cardioversion approaches 100 % and is generally

considered to be a „gold standard“ in the effectiveness of electrical cardioversion of atrial fibrillation to sinus rhythm. Findings

from experimental papers and experience from the practice suggest that the effectiveness of intracardiac biphasic cardioversion is

closely approached by that of some external biphasic defibrillators. Our aim was to try to determine whether in our cohort of patients

with persistent atrial fibrillation presenting for external biphasic rectilinear electrical cardioversion, performing intracardiac electrical

cardioversion would be beneficial in those with ineffective external biphasic rectilinear electrical cardioversion.

Methods: In a cohort of 419 patients, in whom a total of 622 external electrical cardioversions were performed using a rectilinear biphasic

defibrillator, data on the procedures performed between July 2001 and December 2007 were collected both retrospectively and

prospectively and further statistically processed. Both individual and cumulative effectiveness of the shocks delivered in version to sinus

rhythm (SR), the relation between the energy, current and success rate of version to SR, and the actual energy and current levels delivered

by the defibrillator were observed. In a group of 40 patients with ineffective cardioversion and persistent atrial fibrillation, intracardiac

electrical cardioversion was indicated. Only seven patients gave their consent to the procedure. The effectiveness of cardioversion, the

energy levels of individual shocks, and cumulative energy were evaluated.

Results: The cumulative effectiveness of external electrical cardioversion with biphasic rectilinear shock in restoring sinus rhythm

reached 93.6 % in our observation. The effectiveness increased with the number and predetermined energy of the shocks (the energy actually delivered is shown in the parentheses) from 46.2 % at the first shock of an average energy of 66.3 (85.4) J to 82.5 %

at the second shock of an average energy of 115.7 (147.3) J to 93.6 % at the third shock of an average energy of 175 (218) J. Thus, on

average, 357 (450.7) J of energy were used cumulatively. Shocks leading to restoring a normal SR had significantly lower impedance

levels (p < 0.0001), significantly higher current levels (p < 0.0001), and significantly higher levels of the energy predetermined and

delivered (p < 0.0001). A significant decrease in impedance was demonstrated at the second shock compared to the impedance at the

first shock (p < 0.0001). Out of the seven patients who underwent intracardiac electrical cardioversion, SR was achieved in only three

(42.9 %, p = 0.001); two developed recurrent AF within a week after the procedure, and one did within an hour after the procedure.

All the patients required three escalating shocks according to the protocol (5–10–15 J) with a cumulative energy of 30 J. The group

of patients with intracardiac cardioversion had a significantly higher chest impedance compared to that in the group with external

cardioversion (p = 0.017).

Conclusions: Our experience with more than 600 external electrical biphasic cardioversions shows that, given the high effectiveness

of a biphasic external shock approaching 94 %, further indication for intracardiac biphasic cardioversion is questionable due to its relatively

low efficacy (3 out of 7 patients).

Keywords: atrial fibrillation, biphasic cardioversion, external cardioversion, internal cardioversion.

Zveřejněno: 20. listopad 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Marcián P, Lukl J, Zapletalová J. Je bifázická rektilineární externí kardioverze fibrilace síní srovnatelná s intrakardiální bifázickou kardioverzí ? Interv Akut Kardiol. 2009;8(5):234-241.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Ostranderld JR BR, Kjelsberg MO, et al. Electrocardiographic finding among the adult population of a total natural community, Tecumseh, Michigan. Circulation 1965; 31: 888-898. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Conen D, Osswald S, Albert CM. Epidemiology of atrial fibrillation. Swiss Med Wkly 2009; 139(25-26): 346-352. Přejít na PubMed...
  3. Greenlee RT, Vidaillet H. Recent progress in the epidemiology of atrial fibrillation. Curr Opin Cardiol 2005; 20(1): 7-14. Přejít na PubMed...
  4. Furberg CD PB, Manolio TA, et al. Prevalence of atrial fibrillation in elderly subjects (the cardiovascular health study). Am J Cardiol 1994; 74: 236-41. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Go AS. The epidemiology of atrial fibrillation in elderly persons: the tip of the iceberg. Am J Geriatr Cardiol 2005; 14(2): 56-61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Wolf PA, Benjamin EJ, Belanger AJ, Kannel WB, Levy D, D'Agostino RB. Secular trends in the prevalence of atrial fibrillation: The Framingham Study. Am Heart J 1996; 131(4): 790-795. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Conen D, Tedrow UB, Cook NR, Moorthy MV, Buring JE, Albert CM. Alcohol consumption and risk of incident atrial fibrillation in women. JAMA 2008; 300(21): 2489-2496. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Wolf PA AR, Kannel WB, et al. Atrial fibrillation as an indipendent risk factor for stroke: The Framingham study stroke 1991; 22: 983-988.
  9. Chugh SS, Blackshear JL, Shen WK, Hammill SC, Gersh BJ. Epidemiology and natural history of atrial fibrillation: clinical implications. J Am Coll Cardiol 2001; 37(2): 371-378. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Packer DL, Bardy GH, Worley SJ, Smith MS, Cobb FR, Coleman RE, Gallagher JJ, German LD. Tachycardia-induced cardiomyopathy: a reversible form of left ventricular dysfunction. Am J Cardiol 1986; 57(8): 563-570. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Krahn AD, Manfreda J, Tate RB, Mathewson FA, Cuddy TE. The natural history of atrial fibrillation: incidence, risk factors, and prognosis in the Manitoba Follow-Up Study. Am J Med 1995; 98(5): 476-484. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Hamer ME, Blumenthal JA, McCarthy EA, Phillips BG, Pritchett EL. Quality-of-life assessment in patients with paroxysmal atrial fibrillation or paroxysmal supraventricular tachycardia. Am J Cardiol 1994; 74(8): 826-829. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Van Gelder IC, Crijns HJ, Van Gilst WH, Verwer R, Lie KI. Prediction of uneventful cardioversion and maintenance of sinus rhythm from direct-current electrical cardioversion of chronic atrial fibrillation and flutter. Am J Cardiol 1991; 68(1): 41-46. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Lundstrom T, Ryden L. Chronic atrial fibrillation. Longterm results of direct current conversion. Acta Med Scand 1988; 223(1): 53-59. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Mittal S, Ayati S, Stein KM, Schwartzman D, Cavlovich D, Tchou PJ, Markowitz SM, Slotwiner DJ, Scheiner MA, Lerman BB. Transthoracic cardioversion of atrial fibrillation: comparison of rectilinear biphasic versus damped sine wave monophasic shocks. Circulation 2000; 101(11): 1282-1287. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Saliba W, Juratli N, Chung MK, Niebauer MJ, Erdogan O, Trohman R, Wilkoff BL, Augostini R, Mowrey KA, Nadzam GR, Tchou PJ. Higher energy synchronized external direct current cardioversion for refractory atrial fibrillation. J Am Coll Cardiol 1999; 34(7): 2031-2034. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Boriani G, Biffi M, Camanini C, Luceri RM, Branzi A. Transvenous low energy internal cardioversion for atrial fibrillation: a review of clinical applications and future developments. Pacing Clin Electrophysiol 2001; 24(1): 99-107. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Andraghetti A, Scalese M. Safety and efficacy of low-energy cardioversion of 500 patients using two different techniques. Europace 2001; 3(1): 4-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Levy S, Lauribe P, Dolla E, Kou W, Kadish A, Calkins H, Pagannelli F, Moyal C, Bremondy M, Schork A, et al. A randomized comparison of external and internal cardioversion of chronic atrial fibrillation. Circulation 1992; 86(5): 1415-1420. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Alt E, Ammer R, Schmitt C, Evans F, Lehmann G, Pasquantonio J, Schomig A. A comparison of treatment of atrial fibrillation with low-energy intracardiac cardioversion and conventional external cardioversion. Eur Heart J 1997; 18(11): 1796-1804. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Mittal S, Stein KM, Markowitz SM, Iwai S, Guttigoli A, Lerman BB. An update on electrical cardioversion of atrial fibrillation. Card Electrophysiol Rev 2003; 7(3): 285-289. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Marcián P, Lukl J, Zapletalová J. Úspěšnost externí elektrické kardioverze bifázickým rektilineárním výbojem u pacientů s fibrilací síní, vliv impedance hrudníku na akutní efektivitu kardioverze. Interv Akut Kardiol 2006; 5: 67-72.
  23. Walsh SJ, McCarty D, McClelland AJ, Owens CG, Trouton TG, Harbinson MT, O'Mullan S, McAllister A, McClements BM, Stevenson M, Dalzell GW, Adgey AA. Impedance compensated biphasic waveforms for transthoracic cardioversion of atrial fibrillation: a multi-centre comparison of anteroapical and antero-posterior pad positions. Eur Heart J 2005; 26(13): 1298-1302. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Niebauer MJ, Chung MK, Brewer JE, Tchou PJ. Reduced cardioversion thresholds for atrial fibrillation and flutter using the rectilinear biphasic waveform. J Interv Card Electrophysiol 2005; 13(2): 145-150. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Mazza A, Fera MS, Pugliese M, Leggio M, Bendini MG, Poli V, Manzara C, Minardi G, Pino PG, Pompa D, Fiorella AT, De Santis F, Giovannini E. Biphasic transoesophageal vs. transthoracic electrical cardioversion of persistent atrial fibrillation. J Cardiovasc Med (Hagerstown) 2006; 7(8): 594-600. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Fumagalli S, Boni N, Padeletti M, Gori F, Boncinelli L, Valoti P, Baldasseroni S, Di Bari M, Masotti G, Padeletti L, Barold S, Marchionni N. Determinants of thoracic electrical impedance in external electrical cardioversion of atrial fibrillation. Am J Cardiol 2006; 98(1): 82-87. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Čihák R, Heinc P. Doporučené postupy pro léčbu pacientů s fibrilací síní. Cor Vasa 2004; 46: K67-K77.
  28. Fuster V, Ryden LE, Cannom DS, Crijns HJ, Curtis AB, Ellenbogen KA, Halperin JL, Le Heuzey JY, Kay GN, Lowe JE, Olsson SB, Prystowsky EN, Tamargo JL, Wann S, Smith SC Jr., Jacobs AK, Adams CD, Anderson JL, Antman EM, Hunt SA, Nishimura R, Ornato JP, Page RL, Riegel B, Priori SG, Blanc JJ, Budaj A, Camm AJ, Dean V, Deckers JW, Despres C, Dickstein K, Lekakis J, McGregor K, Metra M, Morais J, Osterspey A, Zamorano JL. ACC/AHA/ESC 2006 guidelines for the management of patients with atrial fibrillation: full text: a report of the American College of Cardiology/American Heart Association Task Force on practice guidelines and the European Society of Cardiology Committee for Practice Guidelines (Writing Committee to Revise the 2001 guidelines for the management of patients with atrial fibrillation) developed in collaboration with the European Heart Rhythm Association and the Heart Rhythm Society. Europace 2006; 8(9): 651-745. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Peleska B. Cardiac Arrhythmias Following Condenser Discharges and Their Dependence Upon Strength of Current and Phase of Cardiac Cycle. Circ Res 1963; 13: 21-32. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Peleska B. Optimal parameters of electrical impulses for defibrillation by condenser discharges. Circ Res 1966; 18(1): 10-17. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Keener JP, Lewis TJ. The biphasic mystery: why a biphasic shock is more effective than a monophasic shock for defibrillation. J Theor Biol 1999; 200(1): 1-17. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Ricard P, Levy S, Boccara G, Lakhal E, Bardy G. External cardioversion of atrial fibrillation: comparison of biphasic vs monophasic waveform shocks. Europace 2001; 3(2): 96-99. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Mairesse GH, Raepers M, Legrand I, Baroud I, Deheneffe Y, Emonts M, Paquay JL, Mitri K. Internal cardioversion of persistent atrial fibrillation using rectilinear biphasic waveform. J Interv Card Electrophysiol 2003; 9(3): 371-375. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Schmieder S, Schneider MA, Karch MR, Schmitt C. Internal low energy cardioversion of atrial fibrillation using a single lead system: comparison of a left and right pulmonary artery catheter approach. Pacing Clin Electrophysiol 2001; 24(7): 1108-1112. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Gasparini G, Bonso A, Themistoclakis S, Giada F, Raviele A. Low-energy internal cardioversion in patients with long-lasting atrial fibrillation refractory to external electrical cardioversion: results and long-term follow-up. Europace 2001; 3(2): 90-95. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Yalcin R, Kaya MG, Ozdemir M, Cemri M, Timurkaynak T, Boyaci B, Cengel A. Prospective randomized trial of transthoracic versus low-energy transvenous internal cardioversion in persistent atrial fibrillation. Acta Cardiol 2004; 59(5): 521-526. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Intervenční a akutní kardiologie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.