Interv Akut Kardiol. 2014;13(3):120-124
Je náchylnost k neurotickým poruchám významným prediktorem srdečního onemocnění?
- 1 Anesteziologicko-resuscitační oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
- 2 Kardiochirurgické oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
- 3 Katedra psychologie, Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita v Plzni
- 4 Katedra fyziky, Fakulta aplikovaných věd, Západočeská univerzita v Plzni
Účel studie: Cílem naší původní práce je prověřit, zda náchylnost k neurotickým poruchám závisí na tom, jestli pacient vyplňuje dotazník
před nebo po plánované operaci srdce, a následně zjistit, zda je u pacientů se srdečním onemocněním zaznamenávána vyšší náchylnost
k neurotickým poruchám, než je tomu v celé populaci.
Soubor a metody: Výzkum byl realizován na vzorku 70 pacientů Fakultní nemocnice v Plzni. Náchylnost k neurotickým poruchám byla
měřena 48položkovým dotazníkem Middlesex Hospital Questionnaire (MHQ).
Výsledky: Na základě statistického šetření neprokazujeme statisticky významný rozdíl mezi náchylností k neurotickým poruchám měřené
dotazníkem MHQ před a po plánované operaci srdce (p-hodnota příslušného testu byla větší než 0,05 ve všech škálách). Získaná
data dále ukazují, že náchylnost k neurotickým poruchám je významným prediktorem srdečního onemocnění, když sledovaní pacienti
dosahují celkového skóre MHQ 33,77±11,10 ve srovnání s normou pro celou populaci, která je 24,8±11,4 (p-hodnota příslušného testu
byla menší než 0,001). Zvláště významné rozdíly pak byly zaznamenány u škál měřících náchylnost k fobii, obsesi a depresi.
Závěry: Prezentované výsledky ukazují, že dotazník MHQ měří náchylnost k neuroticismu jako osobnostní rys a prakticky nezohledňuje
aktuální psychický stav pacienta ovlivněný například obavami z plánované operace. Dále bylo zjištěno, že pacienti se srdečním onemocněním
vykazují vyšší náchylnost k fobii, depresi a obsesi, než je tomu u celé populace.
Klíčová slova: Middlesex Hospital Questionnaire, neurotické poruchy, srdeční onemocnění, deprese, fóbie
Is a predisposition to neurotic disorders a significant predictor of heart disease?
The aim of the study: The aim of our initial study was to investigate whether predisposition to neurotic disorders is depended on
whether the patient completed the questionnaire before or after planned heart surgery, and to subsequently determine whether patients
with heart disease were more susceptible to neurotic disorders than the general population.
Material and methods: A survey was conducted on a group of 70 patients at the University Hospital in Plzen. Fortyeight-item Middlesex
Hospital Questionnaire (MHQ) was used to measure the predisposition to neurotic disorders.
Results: This survey did not show a statistically significant difference between the predisposition to neurotic disorders measured by the
MHQ questionnaire before and after planned heart surgery (the p-value of the appropriate test was higher than 0.05 in all scales). The
data showed that predisposition to neurotic disorders was a significant predictor of heart disease when the patients reached total score
of MHQ of 33.77 ± 11.10 in comparison with 24.8 ± 11.4 which is the value reported for whole population (the p-value of the appropriate
test was lower than 0.001). Especially significant differences were observed in the scales measuring predisposition to phobic anxiety,
depression and obsessive behavior.
Conclusions: The results indicated that the MHQ questionnaire measured predisposition to neuroticism as a personality trait and virtually
ignored the actual psychological state of the patient which may have been affected, e.g. by concerns about the planned operation.
Moreover, it was found that patients with heart disease exhibit significantly higher predisposition to phobic anxiety, depression and
obsessive behavior than are reported for whole population.
Keywords: Middlesex Hospital Questionnaire, neurotic disorders, heart disease, depression, phobic anxiety
Zveřejněno: 1. říjen 2014 Zobrazit citaci
Reference
- Vojáček J. Koronární nemoc, aneb hledání grálu. Interv Akut Kardiol 2004; 3: 59-60.
- Frasure-Smith N, Lesperance F, Talajic M. Depression and 18-month prognosis after myocardial infarction. Circulation 1995; 91(4): 999-1005.
Přejít k původnímu zdroji... 
Přejít na PubMed... - Welin C, Lappas G, Wilhelmsen L. Independent importance of psychosocial factors for prognosis after myocardial infarction. J Intern Med 2000; 247(6): 629-639. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Grace SL, Abbey SE, Kapral MK, Fang J, Nolan RP, Stewart DE. Effect of depression on five-year mortality after an acute coronary syndrome. Am J Cardiol 2005; 96(9): 1179-1185. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Jaffe AS, Krumholz HM, Catellier DJ, et al. Prediction of medical morbidity and mortality after acute myocardial infarction in patients at increased psychosocial risk in the Enhancing Recovery in Coronary Heart Disease Patients (ENRICHD) study. Am Heart J 2006; 152(1): 126-135. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Carney RM, Freedland KE, Steinmeyer B, et al. Depression and five year survival following acute myocardial infarction: a prospective study. J Affect Disord 2008; 109(12): 133-138. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Januzzi JL, Stern TA, Pasternak RC, DeSanctis RW. The influence of anxiety and depression on outcomes of patients with coronary artery disease. Arch Intern Med 2000; 160: 1913-1921. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Moser DK, Dracup K. Is anxiety early after myocardial infarction associated with subsequent ischemic and arrhythmic events? Psychosom Med 1996; 58: 395-401. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Crowe JM, Runions J, Ebbesen LS, Oldridge NB, Streiner DL. Anxiety and depression after acute myocardial infarction. Heart Lung 1996; 25: 98-107. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Huffman JC, Smith F A, Blais MA, Januzzi JL, Fricchione GL. Anxiety, independent of depressive symptoms, is associated with in-hospital cardiac complications after acute myocardial infarction. J Psychosom Res 2008; 65(6): 557-563. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Moser DK, Riegel B, McKinley S, Doering LV, An K, Sheahan S. Impact of anxiety and perceived control on in-hospital complications after acute myocardial infarction. Psychosom Med 2007; 69(1): 10-16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Nekouei ZK, Neshatdoost H, Yousefy A, Sadeghi M, Manshaee G. Psychological factors and coronary heart disease. ARYA Artherosclerr2013; 9(1): 102-111.
- Strike PC, Steptoe A. Psychosocial factors in the development of coronary artery disease. Prog Cardiovasc Dis 2004; 46(4): 337-347. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Lett HS, Blumenthal JA, Babyak MA, et al. Depression as a risk factor for coronary artery disease: evidence, mechanisms, and treatment. Psychosom Med 2004; 66(3): 305-315. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Eysenck SBG, Eysenck HJ, Barrett P. A revised version of the psychoticism scale. Pers Indiv Diff 1985; 6(1): 21-29. Přejít k původnímu zdroji...
- Bhargava, SC, Sharma, SN, Agarwal BV. Neuroticism profile in coronary heart disease, Indian J. Psychiat 1980; 22: 61-62.
- Watkins LL, Blumenthal JA, Davidson JR, Babyak MA, McCants, CB, Sketch MH. Phobic anxiety, depression, and risk of ventricular arrhythmias in patients with coronary heart disease. Psychosom Med 2006; 68(5): 651-656. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Watkins LL, Blumenthal JA, Babyak MA. Phobic anxiety and increased risk of mortality in coronary heart disease. Psychosom Med 2010; 72(7): 664-671. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Kawachi I, Sparrow D, Vokonas PS, Weiss ST. Decreased heart rate variability in men with phobic anxiety (data from the Normative Aging Study). Am J Cardiol 1995; 75(14): 882-885. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Grace SL, Abbey SE, Irvine J, Shnek ZM, Stewart DE. Prospective examination of anxiety persistence and its relationship to cardiac symptoms and recurrent cardiac events. Psychother Psychosom 2004; 73(6): 344-352. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Brabcová D, Miňhová J, Kohout J, Zárybnická M, Šestáková B. Vliv pojetí doléčovacího programu na dispozice k neuroticizmu u pacientů, kteří prodělali srdeční koronární onemocnění. Interv Akut Kardiol 2010; 9(6): 289-292.
- Crown S, Crisp AH. A short clinical diagnostic self-rating scale for psycho-neurotic patients. The Middlesex Hospital Questionnaire (MHQ). Br J Psychiatry 1966; 112: 917-923. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Birtchnell J, Evans CH, Kennard J. The total score of the Crown-Crisp Experiential Index: A useful and valid measure of psychoneurotic patology. Br J Med Psychol 1988; 61(3): 255-266. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Čepelák J. Penitenciární psychologie. 1. vydání. Praha: Správa SNV ČSR, 1982.
- Marešová A, Blatníková Š, Kotulan P, Martinková M, Štěchová M, Tamchyna M. Kriminální recidiva a recidivisté (charakteristika, projevy, možnosti trestní justice). 1. vydání. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2011: 237.
- Stuchlíková I. Základy psychologie emocí. 1. vydání. Praha: Portál, 2002: 148.
- Shields SA. The role of emotion beliefs and values in general development. In: Eisenberg N, editor. Social Development: Review of Personality and Social Psychology. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 1995.
- Kawachi I, Colditz GA, Ascherio A, et al. Prospective study of phobic anxiety and risk of coronary heart disease in men. Circulation 1994; 89: 1992-1997. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Haines AP, Imeson JD, Meade TW. Phobic anxiety and ischaemic heart disease. Br J Med 1987; 295: 297-299. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...