Velká naděje pro nemocné s aortální stenózou?

Miroslav Brtko

Interv Akut Kardiol. 2014;13(3):111  

Kardiogenní šok u akutního infarktu myokardu a intraaortální balonková kontrapulzace

Jan F. Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2014;13(3):112-113  

Porovnání multi-detektorové CT a selektivní koronarografie v posuzování průchodnosti implantovaných stentů

Comparison of MS-CT and selective coronary angiography in assessing the patency of the implanted stents

Leoš Pleva, Tomáš Jonszta, Pavel Kukla, Jana Zapletalová

Interv Akut Kardiol. 2014;13(3):114-118  

Úvod: In-stent restenóza a nutnost opakované revaskularizace představuje významnou limitaci koronární angioplastiky. Cílem naší práce je ověřit přínos multi-detektorové CT koronarografie jako neinvazivní metody v posuzování dlouhodobé průchodnosti implantovaných stentů. Metodika: Celkem bylo zařazeno 38 pacientů s 55 lézemi. Pacienti byli vyšetřeni pomocí multi-detektorové CT koronarografie a následně byla provedena selektivní koronarografie. Byla posuzována vyšetřitelnost stentovaných segmentů a provedeno srovnání multi-detektorové CT se selektivní koronarografií. Výsledky: Pomocí multi-detektorové CT koronarografie bylo uspokojivě vizualizováno...

Je náchylnost k neurotickým poruchám významným prediktorem srdečního onemocnění?

Is a predisposition to neurotic disorders a significant predictor of heart disease?

Blanka Šestáková, Marta Zárybnická, Dana Brabcová, Jiří Kohout

Interv Akut Kardiol. 2014;13(3):120-124  

Účel studie: Cílem naší původní práce je prověřit, zda náchylnost k neurotickým poruchám závisí na tom, jestli pacient vyplňuje dotazník před nebo po plánované operaci srdce, a následně zjistit, zda je u pacientů se srdečním onemocněním zaznamenávána vyšší náchylnost k neurotickým poruchám, než je tomu v celé populaci. Soubor a metody: Výzkum byl realizován na vzorku 70 pacientů Fakultní nemocnice v Plzni. Náchylnost k neurotickým poruchám byla měřena 48položkovým dotazníkem Middlesex Hospital Questionnaire (MHQ). Výsledky: Na základě statistického šetření neprokazujeme statisticky významný rozdíl mezi náchylností k neurotickým poruchám měřené...

Selfexpandibilní koronární stenty

Self-expandable coronary stents

David Horák, Vladimír Hraboš, Zdeněk Šembera, Lukáš Jaworski

Interv Akut Kardiol. 2014;13(3):127-130  

V posledním desetiletí se v oblasti koronárních intervencí znovu objevují selfexpandibilní stenty. Jsou vyráběny převážně z nitinolu, který jim dodává specifické, od běžných ocelových balonexpandibilních stentů odlišné vlastnosti. Některé z těchto stentů byly vyvinuty pro specifické použití například bifurkační léze či velmi malé tepny. Dosud nám však chybí dostatek klinických dat pro jejich širší použití v koronárním řečišti.

Klinická a anatomická kritéria pro katetrizační náhrady aortální chlopně

Clinical and anatomical criteria for TAVI

Hana Línková, Eva Pašková, Róbert Petr

Interv Akut Kardiol. 2014;13(3):133-136  

Článek se ve stručnosti zabývá klinickými a anatomickými indikacemi pacientů k náhradě aortální chlopně katetrizační metodou (TAVI). Podává přehled anatomických struktur, které je nutné před tímto výkonem vyšetřit a přehled dostupných vyšetřovacích metod, používaných v předoperačním vyšetření.

Nerozpoznaná transaortální t rvalá kardiostimulace

Inadvertent transaortic permanent pacing

Ondřej Moravec, Jan Galuszka, Martin Hutyra, Miloš Táborský

Interv Akut Kardiol. 2014;13(3):152-154  

Implantace elektrod do levostranných srdečních oddílů je raritní, ale vážná komplikace trvalé kardiostimulace a měla by být diagnostikována již v průběhu samotného výkonu. V kazuistice popisujeme případ pacienta, který byl přivezen na naše pracoviště pro srdeční infarkt. Jako vedlejší nález bylo zjištěno, že stimulační systém dvoudutinového kardiostimulátoru implantovaného před 12 lety ve spádové nemocnici je zaveden transarteriálně s komorovou elektrodou umístněnou v levé komoře a síňovou elektrodou dislokovanou v truncus brachiocephalicus. Jen díky souhře šťastných náhod přesto neměl tento pacient více než 10 let závažnější komplikaci tohoto...

Léčba plicní arteriální hypertenze

Management of pulmonary arterial hypertension

Hikmet Al-Hiti, Adrian Reichenbach, Vojtěch Melenovský

Interv Akut Kardiol. 2014;13(3):138-140  

Plicní hypertenze (PH) je definována jako abnormální vzestup krevního tlaku v plicnici, tedy hodnota středního tlaku v plicnici (mPAP) ≥ 25 mmHg. Může se vyskytovat při vlastním postižení plicních cév jako plicní arteriální hypertenze (PAH) či v rámci sekundární příčiny v důsledku chronického srdečního selhání, respiračního onemocnění či jiných příčin. PAH je způsobena zvýšením plicní cévní rezistence (prekapilární forma PH) se zvýšením tlaku v plicnici a normálním tlakem v levé síni nebo v zaklínění. Současná farmakoterapie PAH zahrnuje blokátory kalciových kanálů, prostanoidy, inhibitory fosfodiesterázy 5, antagonisty endotelinových...

Vernakalant - nejrychlejší farmakologická kardioverze čerstvě vzniklé fibrilace síní

Vernakalant for pharmacological cardioversion of recent-onset atrial fibrillation

Jan Šimek, Tomáš Janota

Interv Akut Kardiol. 2014;13(3):143-146  

Vernakalant je síňově specifické antiarytmikum vyvinuté k rychlé intravenózní farmakologické kardioverzi čerstvě vzniklé fibrilace síní. Oproti propafenonu a flecainidu lze vernakalant použít i u nemocných se stabilní ischemickou chorobou srdeční, mírným srdečním selháním a recentně po kardiochirurgické revaskularizaci myokardu či výkonu na srdečních chlopních. Nejvyšší účinnost je patrná v prvních 48 hodinách od vzniku arytmie. Schopnost rychlého obnovení sinusového rytmu, krátký eliminační poločas a nízký výskyt nežádoucích účinků skýtá potenciál k širokému využití, za krátkého pobytu ve zdravotnických zařízeních.

Intraaortální balonková kontrapulzace v kardiologické intenzivní péči - konsenzus expertů

Richard Rokyta, Petr Ošťádal, Petr Kala, Jan Bělohlávek, Andreas Krüger, Jiří Pařenica, Tomáš Janota, Milan Hromádka, Tomáš Kovárník, Tomáš Hnátek, Petr Janský, Jan Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2014;13(3):155  

ACCA (Acute Cardiovascular Care Association) 3. evropský summit o přednemocniční péči, Francie, 7.-8. 4. 2014

Jana Šeblová, Anatolij Truhlář, Richard Rokyta

Interv Akut Kardiol. 2014;13(3):156-157  

Mezioborové stanovisko k používání terapeutické hypotermie u pacientů po zástavě oběhu

Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof

Vladimír Černý, Martin Matějovič, Roman Škulec, Anatolij Truhlář

Interv Akut Kardiol. 2014;13(3):158  

Cílená kontrola tělesné teploty na 36 °C je v léčbě pacientů po mimonemocniční srdeční zástavě stejně účinná jako mírná hypotermie na úrovni 33 °C - popis a komentář klinické studie TTM

Target Temperature Management at 36 °C is as effective as mild hypothermia at 33 °C for patients after

Ondřej Šmíd, Jan Bělohlávek

Interv Akut Kardiol. 2014;13(3):148-151  

Mimonemocniční srdeční zástava představuje kritický klinický stav s vysokou mortalitou a neuspokojivou úspěšností léčby. Nedílnou součástí platných doporučení pro péči o nemocné po srdeční zástavě je i léčba mírnou hypotermií s cílovou teplotou 33 ºC. Studie TTM – Targeted Temperature Management at 33 ºC versus 36 ºC after Cardiac Arrest – je robustní, multicentrická, randomizovaná studie, která porovnala přínos režimů s kontrolou cílové tělesné teploty 33 ºC oproti 36 ºC. Výsledky studie neprokázaly žádný rozdíl ve sledovaných ukazatelích, včetně celkové mortality a neurologického postižení.