Interv Akut Kardiol. 2009;8(6):284
-
Interv Akut Kardiol. 2009;8(6):286-290
Účel studie: Vyhodnotit hladiny markerů strukturálního poškození myokardu u nemocných s hypertrofickou kardiomyopatií (HKMP). Použité metody: Do studie bylo zařazeno 21 pacientů s HKMP, u kterých bylo před zařazením do studie provedeno echokardiografické a katetrizační vyšetření. Byly analyzovány plazmatické hladiny srdečního troponinu I (cTnI), troponinu T (TnT), koncentrace MB izoenzymu kreatinkinázy CK-MB), mastné kyseliny vážícího proteinu (hFABP), glykogenfosforylázy BB (GPBB) a myoglobinu (MYO). Výsledky: V porovnání s kontrolní skupinou byly plazmatické hladiny sledovaných parametrů strukturálního postižení myokardu signifikantně zvýšeny...
Interv Akut Kardiol. 2009;8(6):292-296
Cíl: Posoudit výskyt, klinický průběh, prognózu a výsledky zátěžového echokardiografického vyšetření s dobutaminem u stresové kardiomyopatie. Metodika: V letech 2003–2008 bylo na pracovišti Kardiologie Na Bulovce, s. r. o., vyšetřeno 2 143 pacientů s diagnózou akutního koronárního syndromu (AKS) s pozitivitou troponinu. U 11 pacientů (z toho 10 žen) byla potvrzena diagnóza stresové kardiomyopatie. Zhodnotili jsme prevalenci, klinický status, prognózu a s odstupem času byl proveden zátěžový echokardiografický test s dobutaminem. Výsledky: Celkový výskyt stresové kardiomyopatie byl 0,5 %. Průměrný věk pacientů byl 63,5 roku. 30 % pacientů...
Interv Akut Kardiol. 2009;8(6):297-301
Arytmická bouře je definována jako tři a více epizod hemodynamicky závažných komorových tachyarytmií za 24 hodin, které vyžadují přerušení. Její incidence u pacientů s implantovaným ICD kolísá mezi 10–20 % za 1 rok. Arytmická bouře obvykle vzniká náhle a její příčinu se u většiny případů nezdaří odhalit. V léčbě je nutný komplexní přístup. Z farmakoterapie se doporučuje sedace a kombinace betablokátoru s amiodaronem. V případě přetrvávajících běhů komorových tachyarytmií je indikováno provedení katetrizační ablace a modifikace arytmogenního substrátu. Pokud arytmická bouře vzniká na podkladě polymorfních komorových tachykardií, lze u...
Interv Akut Kardiol. 2009;8(6):302-306
Laboratorní průkaz nedostatečné inhibice destiček koreluje s klinickým výskytem trombotických komplikací. Co však chybí, jsou důkazy pro postup u nemocných s laboratorně prokázanou nedostatečnou účinností protidestičkové léčby – tedy se zvýšenou reziduální agregabilitou destiček. Ta je podle dosavadních údajů při podávání samotné kyseliny acetylsalicylové nízká (1–8 %) při hodnocení specifické inhibice cyklu kyseliny arachidonové, ale častější při hodnocení nespecificky vyvolané agregace destiček díky non-COX-1 účinku kyseliny acetylsalicylové (5–30 %). Daleko častější je laboratorní neúčinnost clopidogrelu s rovněž prokázanými...
Interv Akut Kardiol. 2009;8(6):307-310
Přes narůstající počet a nadějné výsledky katetrizačních ablací a kardiochirurgických výkonů k ovlivnění fibrilace síní (FS) zůstává v současnosti hlavním léčebným postupem u různých forem FS medikamentózní léčba. Rozlišujeme 2 hlavní strategie této léčby: kontrolu srdeční frekvence a kontrolu srdečního rytmu. K obnovení a udržení sinusového rytmu jsou používána u pacientů bez strukturálního srdečního postižení především 3 antiarytmika – propafenon, sotalol, flecainid – a u pacientů s kardiálním postižením je preferován amiodaron. Jsou vyvíjena nová antiarytmika – selektivní pro síňový myokard, či analoga amiodaronu s podstatně...
Interv Akut Kardiol. 2009;8(6):311-313
Katetrizační uzávěr mezisíňového septa je relativně jednoduchý, bezpečný a vysoce efektivní léčebný zákrok, který přináší pacientům velmi nízké riziko akutních komplikací. Nedořešenou otázkou však zůstává výskyt následných srdečních arytmií a jejich případná monitorace. Slibnou možností se jeví sledování EKG pomocí telemetrie, při které byl poprvé dokumentován záchyt fibrilace síní u pacientky po úspěšném a nekomplikovaném katetrizačním uzávěru.
Interv Akut Kardiol. 2009;8(6):314-315
Prezentujeme případ mladého pacienta s protrahovanou kardiopulmonální resuscitací při akutní infarktu myokardu jako primomanifestaci ischemické choroby srdeční. Po úspěšné resuscitaci v terénu následovala direktní primární koronární intervence s implantací stentu. Po stabilizaci stavu a nastavení medikace byl pacient propuštěn do domácí péče.
Interv Akut Kardiol. 2009;8(6):316-318
Popisujeme případ 79letého kuřáka, neléčeného hypertonika, který byl vyšetřen na akutní příjmové ambulanci pro náhle vzniklé kolikovité bolesti v bedrech, zvracení a rozvoj šokového stavu. Ultrazvukem a následně CT angiografií u něj byla diagnostikována ruptura aneuryzmatu abdominální aorty. Pacient byl indikován k urgentnímu chirurgickému řešení výdutě. Po úspěšné operaci a rekonvalescenci byl pacient předán do ambulantní péče. Jeho stav byl i po roce uspokojivý.
Interv Akut Kardiol. 2009;8(6):320-321
Kazuistika popisuje, jak odstranit zalomený katétr v arteria brachialis při transradiálním přístupu při koronarografii bez poškození přístupové tepny a bez nutnosti chirurgické revize.
Interv Akut Kardiol. 2009;8(6):322-324
Betablokátory mají řadu příznivých účinků. Zásadní je zpomalení srdeční frekvence a s tím související snížení metabolických nároků srdce, zlepšené plnění levé komory a zvýšení subendokardiálního prokrvení. Betablokátory také snižují arteriální tlak, mají antiarytmické vlastnosti a u nemocných se srdečním selháním při dlouhodobém užívání zvyšují ejekční frakci levé komory. Ke zlepšení funkce myokardu mohou vést i při akutním srdečním selhání. U nemocných s akutní dekompenzací chronického srdečního selhání je v současnosti již standardním postupem pokud možno ponechání chronické terapie betablokátorem. U nemocných s nově vzniklým těžším srdečním...
Interv Akut Kardiol. 2009;8(6):328-331
Chirurgická rekonstrukce levé komory (SVR) je antiremodelační výkon za účelem zmenšení objemu levé komory (LK) u nemocných se srdečním selháním, vzniklým na podkladě ICHS. Studie byla koncipována za účelem zjištění, zda SVR přidaná ke koronárnímu bypassu (ACB) sníží počet následných úmrtí nebo hospitalizací z kardiální příčiny ve srovnání se samotným ACB. 1 000 nemocných s ejekční frakcí levé komory ≤ 35 %, s ICHS vhodnou k revaskularizaci pomocí ACB, s dominantní dysfunkcí přední stěny LK, vhodnou k SVR, bylo randomizováno k samotnému ACB (n = 499) nebo k ACB+SVR (n = 501). Medián sledování byl 48 měsíců. Po SVR došlo ke snížení indexu...
Interv Akut Kardiol. 2009;8(6):332-333
-
Interv Akut Kardiol. 2009;8(6):334
-
Interv Akut Kardiol. 2009;8(6):325-327
Fibrilace síní (FS) je nejčastější setrvalou arytmií. Je spojena se zvýšenou morbiditou, mortalitou a se sníženou kvalitou života. Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a sartany redukují morbiditu a mortalitu u pacientů se srdečním selháním, cévním onemocněním a hypertenzí. Renin angiotenzin aldosteronový systém se také podílí na patofyziologii vzniku a také udržení FS a jsou již data, že blokáda tohoto systému se uplatní v prevenci rekurence FS, a tím také sníží následky, které s sebou FS nese. Na vzniku a trvání FS se podílí celá řada rizikových faktorů a nelze vyloučit, že právě RAAS má klíčovou úlohu. Studie ACTIVE I studovala irbesartan...