Role antiarytmik v éře elektroimpulzoterapie

Jan Lukl

Interv Akut Kardiol. 2010;9(6):284-285  

-

Je radiální přístup vhodný i pro začínající intervenční kardiology ?

Is radial approach appropriate for beginning interventional cardiologists ?

Lukáš Jaworski, David Horák, Rostislav Polášek

Interv Akut Kardiol. 2010;9(6):286-288  

Výhody radiálního přístupu (AR) oproti přístupu femorálnímu (AF) prokázaly již mnohé studie. Chybí však zkušenosti s výcvikem nových intervenčních kardiologů používajících primárně tento přístup. Práce srovnává oba přístupy v rukou dvou začínajících intervenčních kardiologů při provádění diagnostických srdečních katetrizací. Retrospektivní analýza dat svědčí ve prospěch radiálního přístupu, kdy při srovnatelných skiaskopických časech (AR vs. AF 5,56 ± 0,24 min/vyšetření vs. 5,75 ± 0,27 min/vyšetření; P = 0,699) byly zjištěny významně kratší celkové časy trvání výkonu (AR vs. AF 21,18 ± 0,59 min/vyšetření vs. 28,06 ± 0,76...

Vliv pojetí doléčovacího programu na dispozice k neuroticizmu u pacientů, kteří prodělali srdeční koronární onemocnění

The effect of sequential therapy on the neurotic disposition of patients who have suffered from coronary heart disease

Dana Brabcová, Jana Miňhová, Jiří Kohout, Marta Zárybnická, Blanka Šestáková

Interv Akut Kardiol. 2010;9(6):289-292  

V této původní práci byla zkoumána dispozice k neuroticizmu u pacientů, kteří prodělali kardiologické onemocnění a toho času se nacházeli ve stádiu rekonvalescence. Byly zkoumány dvě, z hlediska anamnézy a sociodemografických charakteristik, srovnatelné skupiny mužů ze zařízení Fakultní nemocnice Plzeň (n = 130) a Höhenklinik Bischofsgrün v Německu (n = 84). Obě zařízení se významně odlišují v pojetí doléčovacího programu, což může mít vliv na psychický stav pacientů. Použili jsme 48položkový dotazník Middlesex Hospital Questionnarie (MHQ) sloužící ke zjištění dispozic k neuroticizmu jako celku a také k dispozici k jednotlivým kategoriím (k...

Spontánní disekce koronárních tepen

Spontaneus coronary artery dissection

David Richter, Jiří Ostřanský, Martin Sluka, Roman Štípal, Miloš Táborský

Interv Akut Kardiol. 2010;9(6):294-297  

Spontánní disekce koronární tepny (SCAD) je vzácným nálezem s vysokou mortalitou, v klinické praxi se nejčastěji projevující akutním koronárním syndromem postihujícím většinou mladší ženy. Léčba může být konzervativní, intervenční nebo kardiochirurgická. Autoři popisují 4 případy SCAD v katetrizační laboratoři v posledních 5 letech.

Elektromagnetická interference u pacientů s kardiostimulátory a implantabilními kardiovertery-defibrilátory

Electromagnetic interference in patients with pacemakers and implantable cardioverter defibrillators

Vlastimil Doupal, Miloš Táborský

Interv Akut Kardiol. 2010;9(6):298-301  

Elektromagnetická interference je stále aktuálním problémem u pacientů s kardiologickými aktivními implantáty. Je podán přehled nejčastějších zdrojů elektromagnetické interference s jejich riziky a doporučení pro prevenci interference s kardiostimulátory a implantabilními kardiovertery-defibrilátory.

Souvisí reinfarkt myokardu po větší ortopedické operaci s nedostatečnou účinností protidestičkové terapie ?

Is there any link between myocardial reinfarction after a major orthopedic surgery

Tomáš Roubíček, Vladimír Hraboš

Interv Akut Kardiol. 2010;9(6):316-318  

Rozsáhlé ortopedické výkony, jako je například totální endoprotéza kyčle, představují významný protrombotický stav, jakožto reakci organizmu na poranění tkání. V kazuistice uvádíme příklad 63letého pacienta, který prodělal akutní infarkt myokardu jako primomanifestaci ischemické choroby srdeční časně po ortopedickém výkonu. Infarkt myokardu byl řešen urgentní perkutánní koronární intervencí pravé koronární tepny. Pacient užíval duální antiagregační terapii (kyselina acetylsalicylová a clopidogrel). Po 9 dnech nicméně došlo ke vzniku subakutní trombózy ve stentu s re-infarktem myokardu. Optickou agregometrií s použitím induktorů kyseliny arachidonové...

Transaortální balonková kontrapulzace Kazuistika zavedení bez cévní protézy s odloženým uzávěrem sternotomie

Transaortic balloon counterpulsation

Jan Hlavička, Karel Jirásek, Tomáš Vaněk, Zbyněk Straka

Interv Akut Kardiol. 2010;9(6):320-322  

Transaortální balonková kontrapulzace je alternativní metodou, která je používána u pacientů s kritickou ischemickou chorobou dolních končetin, či aneuryzmatem břišní aorty, které znemožňují její klasickou implantaci cestou arteria femoralis. Kazuistika popisuje aplikaci této metody bez běžně užívané cévní protézy s dočasně ponechanou otevřenou sternotomií a následným velmi dobrým efektem.

Geny nebo náhoda?

Genes or chance ?

Tomáš Fiala

Interv Akut Kardiol. 2010;9(6):323-325  

po dosažení prakticky téhož věku – 74 let – a obě ženy měly i podobné koronarografické nálezy. V tomto případě šlo nejspíše o důsledek interakce podobné genetické výbavy a podobných enviromentálních vlivů.

Dopad endovaskulární léčby u nemocného s koarktací aorty v dospělém věku: ovlivnění regurgitace na bikuspidální aortální chlopni a neobvyklá regrese hypertrofie stěn levé komory

Regression of left ventricular hypertrophy after successful endovascular treatment of aortic coarctation in an adult

Jan Šochman, Jiří Novotný, Jan H.Peregrin

Interv Akut Kardiol. 2010;9(6):326-328  

Koarktace aorty je jedním ze zdrojů sekundární arteriální hypertenze. Pochopitelně bývá ve spojení s různým stupněm hypertrofie stěny levé komory. V tomto případě popisujeme 58letého muže s koarktací aorty, s bikuspidální aortální chlopní a nejméně středně významnou aortální regurgitací. Léčbu jsme volili primárně endovaskulární (implantace stentgraftu) s cílem optimalizovat krevní tlak a snížit afterload směřovaný na nedomykavou aortální chlopeň. Tento záměr se zdařil a navíc jsme i v krátkém časovém odstupu zjistili neočekávanou regresi hypertrofie stěny levé komory.

Antitrombotická profylaxe - léčba podle doporučených postupů či podle potřeb nemocného ?

Antithrombotic prophylaxis - treatment according to guidelines or according to the patient's needs ?

Jan Bultas

Interv Akut Kardiol. 2010;9(6):302-308  

Zavádění poznatků farmakogenetiky do léčby kardiovaskulárních onemocnění přestoupilo z fáze teoretických předpokladů do fáze praktického využití, zejména to platí pro léčbu antitrombotiky. Podkladem interindividuálních rozdílů v účinku léků bývá polymorfizmus transformačních enzymů, transportních systémů zajišťujících osud léků v organizmu i receptorů, enzymů či signálních molekul ovlivňujících vlastní účinek léčiva. V léčbě antitrombotiky se klinicky významně uplatní zejména polymorfizmus transportních proteinů (glykoproteinu P) v resorpci či polymorfizmus isoenzymu CYP2C19 v bioaktivaci klopidogrelu. Genotypizace glykoproteinu P (P-gp) má...

Dronedaron - nové antiarytmikum v léčbě fibrilace síní

Dronedarone - new antiarrhythmic drug for treatment of atrial fibrillation

Kateřina Lefflerová

Interv Akut Kardiol. 2010;9(6):310-315  

Dronedaron je nové perorální antiarytmikum III. třídy dle klasifikace Vaughan Williamse. Jedná se o benzofuranový derivát, který má obdobné elektrofyziologické účinky jako amiodaron, nevykazuje však plicní toxicitu a neovlivňuje funkci štítné žlázy. Lék byl vyvinut pro léčbu fibrilace síní. Má příznivý efekt v prevenci paroxyzmů fibrilace síní, snižuje frekvenci komor při fibrilaci síní. Není vhodný u nemocných s pokročilým srdečním selháním. Jako první antiarytmikum v léčbě fibrilace síní ovlivnil mortalitu a počet hospitalizací z kardiovaskulární příčiny.

Olomouc kazuistická - dobrý nápad s budoucností

předem odhadnout nikdo. O to příjemnější překvapení se nakonec odehrálo.

Olomouc -, Neznámá akce, atraktivní téma, zavedený zkušený organizátor, vhodně zvolený termín a místo konání.Který z uvedených

Interv Akut Kardiol. 2010;9(6):334  

-

Správná klinická praxe pro lékaře, kteří provádějí klinický výzkum v souladu s GCP (GCP pro lékaře)

Good clinical practice for investigators, who perform clinical research in compliance with GCP

Věra Strnadová

Interv Akut Kardiol. 2010;9(6):329-332  

Klinické studie, které splňují požadavky kladené na klinická hodnocení humánních léčivých přípravků podle definice ze zákona (Zákon o léku 378/2007 Sb), mají být prováděny v souladu se Správnou klinickou praxí (Good Clinical Practice – GCP) a to jak studie zadávané farmaceutickými firmami, tak akademický klinický výzkum. Všichni, kdo se aktivně účastní klinického hodnocení léčiv jsou ze zákona povinni dodržovat pravidla GCP. Cílem tohoto sdělení je poskytnout základní představu o GCP, o používané terminologii a o činnostech zkoušejících podle GCP, jak je uvádí zákonné předpisy.