Interv Akut Kardiol 2011; 10(Suppl. B): 4-5
Výrazně zlepšená péče vede k prodlužování života nemocných se srdečními chorobami. Na druhé straně je však nezřídka lékař kardiologické intenzivní péče postaven před nutnost rozhodovat o nezahajování či nepokračování intenzivní léčby. Dále u řady srdečních chorob dovedeme zvrátit akutní situace a převést nemocného do chronické fáze onemocnění, kdy však po určité době dojde k postupnému vyčerpání všech léčebných prostředků a k tomu, že stále větší počet osob se dožívá nezvratitelných konečných fází onemocnění, kde již selhává léčba a je třeba se připravit na její ukončení. Toto vše přináší do rozhodování nové etické a právní problémy.
Interv Akut Kardiol 2011; 10(Suppl. B): 6-7
Článek stručně reflektuje dvě dilematické situace, s nimiž se lékaři běžně setkávají: předně význam a smysl informovaného souhlasu a za druhé dilema zaměstnaného člověka, který má kromě závazků vůči pacientovi také odpovědnost vůči svým nadřízeným a zaměstnavateli.
Interv Akut Kardiol 2011; 10(Suppl. B): 8-12
Přehledová studie ponechala stranou etická dilemata, která řeší kardiologie v mezních situacích, a soustředila se na etické aspekty každodenní péče na JIP. Zaměřila se na témata, která berou v úvahu hospitalizovaného pacienta a jeho rodinné příslušníky. S oporou o dostupnou literaturu charakterizovala eticky správná rozhodnutí v kardiologii. Shrnula poznatky o zkušenostech pacientů s absolvovanou nemocniční léčbou a upozornila na možnost posttraumatického rozvoje pacientů. Značnou pozornost věnovala pohledu rodinných příslušníků na eticky správnou léčbu. Uvedla pravidla pro přítomnost příbuzných při kardiopulmonální resuscitaci. Přiblížila...
Interv Akut Kardiol 2011; 10(Suppl. B): 13-14
Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Základním mravním apelem v medicíně je odbornost zdravotníků. Od druhé poloviny dvacátého století je nutné se o všech zamýšlených zdravotních výkonech s pacientem dohodnout. V intenzivní medicíně je dohoda z různých důvodů obtížná, ale není možné jí zcela opomíjet. Novým obtížně řešitelným problémem posledních let je problém prodlužování života terminálně nemocných, stále častěji se objevuje nesouhlas s prodlužováním života za každou cenu. Proto autor vítá vypracování Konsenzuálního stanoviska k poskytování paliativní péče u nemocných s nezvratným orgánovým selháním....
Interv Akut Kardiol 2011; 10(Suppl. B): 15-17
V posledních desetiletích došlo k významnému rozvoji medicíny díky aplikaci nových technologií ve všech lékařských oborech včetně intenzivní medicíny, což umožňuje nejen příznivé ovlivnění dříve neřešitelných stavů, ale nese sebou nové problémy medicínské, etické i ekonomické. Všeobecně přijatým cílem intenzivní péče je vždy zachování života a zdraví pacienta. V případě, kdy nelze tyto cíle naplnit, je uplatňován princip přechodu z intenzivní na paliativní léčbu/péči s cílem vyloučení bolesti, dyskomfortu a strádání se zachováním lidské důstojnosti a uspokojování fyzických, psychických, sociálních a duchovních potřeb. Paliativní péče/léčba...
Interv Akut Kardiol 2011; 10(Suppl. B): 18-21
Mimořádné a zlomově závažné (jinými slovy kritické) situace jistě nejsou tím, co by člověk cíleně vyhledával. Život je však s sebou přináší a jejich zvládání k životu neodmyslitelně patří. Jejich řešení se někdy stává dokonce i profesí či posláním, jako je tomu například právě u lékařů, kteří přicházejí na pomoc kriticky nemocnému pacientovi. Jejich úloha je nelehká, protože vedle samotného lékařského zvládnutí dané situace musí tuto situaci souběžně zvládnout ve všech jejích dalších aspektech, psychologickými počínaje a právními a etickými konče. Cílem tohoto článku je upozornit na některé z právních problémů, které s sebou může přinést stav...