Interv Akut Kardiol. 2012;11(1):6-8
Interv Akut Kardiol. 2012;11(1):3
Interv Akut Kardiol. 2012;11(1):9-14
Úvod: Alkoholová septální ablace (ASA) je dnes společně s chirurgickou myektomií uznávanou metodou léčby nemocných s hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií (HOKMP). Zkušenosti s ASA provedenou transradiálním přístupem jsou zatím malé. Cíl práce: Cílem práce bylo zhodnotit aktuální a střednědobé výsledky ASA provedené transradiálním přístupem. Metodika: ASA byla provedena cestou pravé radiální arterie. Stimulační elektroda byla zavedena cestou podklíčkové žíly, k monitoraci levokomorového tlaku byl použit femorální přístup. Byly sledovány aktuální změny ultrazvukových (UZ) a katetrizačních parametrů a klinického stavu a pacienti byli dále...
Interv Akut Kardiol. 2012;11(1):15-17
V současnosti jsou velmi intenzivně studovány epidemiologické a klinické vztahy mezi žilním tromboembolizmem ŽTE a zvýšeným výskytem kardiovaskulárních chorob. Novější koncepce aterosklerózy zdůrazňuje klíčovou roli zánětu při vzniku a progresi tohoto onemocnění. Aterotrombóza je onemocnění charakteristické pro současného člověka. Je to nejčastější smrtící choroba, která výrazně zhoršuje prognózu nemocných. Jedná se o generalizovaný proces postihující velké a střední arterie v lidském organizmu. Bohaté experimentální údaje ukazují, že krevní destičky a koagulační systém jsou důležitými faktory jak aterogeneze, tak i aterotrombózy. Hemostatický...
Interv Akut Kardiol. 2012;11(1):18-21
Výskyt srdečního selhání se celosvětově během posledních několika dekád pravidelně zvyšuje. Je to důsledek lepšího přežívání pacientů s kardiovaskulárními chorobami a nejen s tím souvisejícího stárnutí populace. Proto stoupá význam biochemických markerů, které včas odhalí přetížení srdečního svalu, umožní sledování léčebné odpovědi, a tím zefektivní péči o nemocné se srdečním selháním. Tuto úlohu zatím nejlépe plní natriuretické peptidy, jejichž význam byl potvrzen mnoha studiemi a které se postupně stávají součástí běžné klinické praxe. U pacientů s akutním i chronickým srdečním selháním často zjišťujeme také zvýšené hladiny srdečních troponinů,...
Interv Akut Kardiol. 2012;11(1):22-27
Srdeční resynchronizační terapie se stala nedílnou součástí léčebného spektra u pacientů s pokročilým srdečním selháním. Indikační doporučení České kardiologické společnosti z roku 2008 vycházela z předcházejících Evropských doporučení pro léčbu srdečního selhání a srdeční resynchronizační terapii. Po zveřejnění výsledků velkých randomizovaných studií u pacientů s mírným srdečním selháním byla Evropská doporučení v roce 2010 inovována. V našem přehledném článku porovnáváme jednotlivé verze doporučení a rozebíráme indikační kritéria pro srdeční resynchronizační terapii v některých specifických skupinách pacientů, např. u nemocných s permanentní...
Interv Akut Kardiol. 2012;11(1):34-35
V naší kazuistice prezentujeme rekoronarografický nález pacienta indikovaného k vyšetření pro návrat anginózních potíží 6 let po provedené stent-PCI, kdy byl implantovaný DES do proximální RIA. Rekoronarografie nalezla aneuryzma věnčité tepny v místě implantovaného DES.
Interv Akut Kardiol. 2012;11(1):29-32
Pokles ledvinných funkcí je významným negativním prognostickým ukazatelem chronického srdečního selhání. Použití betablokátorů je bezpečné a prospěšné i pro podskupinu nemocných se sníženou funkcí ledvin. Důkazy pro prospěšnost betablokády jsou u pacientů s omezenou funkcí ledvin nepřímé. Kardioprotektivní účinek betablokátorů je zřejmě na stupni renálního poškození nezávislý. Informace o dopadu betablokátorů na prognózu pacientů se srdečním selháním a renální insuficiencí vycházejí z kohortových studií a subanalýz mortalitních studií.
Interv Akut Kardiol. 2012;11(1):37-38