Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):167-169
-
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):170-171
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):177-180
Účel studie: Kavální filtry (CF) nabízí pacientům s rizikem vzniku plicní embolie (PE) bezpečný a efektivní způsob její prevence s menším počtem komplikací ve srovnání s dřívějšími technikami kavální interrupce. Cílem práce je zhodnotit naše zkušenosti s implantacemi trvalých CF TrapEase. Metodika: Retrospektivně jsme hodnotili 30 pacientů, kterým jsme v období 3 let (II/2000–I/2003) implantovali 30 trvalých CF TrapEase. Indikacemi k implantacím trvalých CF byla kontraindikace a komplikace antikoagulační terapie a/nebo neúspěch adekvátně vedené antikoagulační terapie v zábraně PE. Výsledky: 30 pacientů s implantovanými trvalými CF průměrného...
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):181-184
Autoři předkládají analýzu Jihočeského koronárního registru (JKR), který mapuje reálnou léčbu infarktu myokardu s ST elevacemi (STEMI) nejen v centrálním kardiocentru, ale v celém Jihočeském regionu. V roce 2003 bylo v regionu přijato do nemocnic 599 pacientů s diagnózou STEMI. Z toho 464 pacientů bylo léčeno v kardiocentru (KC) – 162 pacientů bylo přímo ze spádu KC, 302 nemocných (65 %) bylo odesláno z komunitních nemocnic k direktní angioplastice (dPCI) na vzdálenost 27–93 km. Celková hospitalizační mortalita na STEMI byla v KC 7,5 %, v celém regionu 11,3 %. U pacientů, kterým byla direktní PCI provedena do 24 hodin...
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):185-188
Srdeční resynchronizační terapie je akceptovanou metodou léčby chronického levostranného srdečního selhání u pacientů s dilatační kardiomyopatií spojenou s elektromechanickou dyssynchronií. Příznivé akutní hemodynamické efekty umožňují dočasné použití resynchronizační stimulace v terapii akutního srdečního selhání po kardiochirurgických výkonech. V dostupných pracích provedených u pacientů po operacích vrozených srdečních vad byl dokumentován nárůst arteriálního tlaku, srdečního indexu a komorového maximálního +dP/dt při úspěšně provedené resynchronizaci. Resynchronizační stimulace byla použita jako alternativní metoda k mechanické podpoře cirkulace...
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):189-191
Léčba beta-blokátory je v současnosti nepostradatelnou součástí moderní léčby akutního infarktu myokardu, jak v akutní fázi, tak i v rámci sekundární prevence, plně podepřenou velkým počtem klinických studií. Kontraindikacemi jsou pouze hypotenze, bradykardie, akutní srdeční selhání, astma bronchiale a pokročilá obstrukční choroba bronchopulmonální. Zvlášť cenné je, že největší profit z této léčby mají nemocní s rozsáhlými srdečními infarkty. Přesto stále není příznivý efekt podávání beta-blokátorů u nemocných s akutním infarktem myokardu v plné míře dostatečně využíván. Přitom je snahou zahájit tuto léčbu v co možná nejčasnějších stadiích onemocnění,...
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):192-195
Přežití a kvalita života nemocných po kardiopulmonální resuscitaci jsou do značné míry ovlivněny postischemickým postižením mozku, které je dáno jak samotnou hypoxií během oběhové zástavy, tak patologickými ději spojenými s reperfuzí. Zatím jediným způsobem, který snižuje rozsah mozkového postižení u nemocných po oběhové zástavě je terapeutická hypotermie. Pokles tělesné teploty vede ke snížení metabolických nároků tkání a omezení patologických procesů navozených reperfuzí. Snížení tělesné teploty na 32–34 ºC po dobu 12–24 hodin příznivě ovlivňuje rozsah neurologického poškození a střednědobou mortalitu nemocných po srdeční zástavě....
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):196-201
Základným pilierom v liečbe akútnych koronárnych syndrómov (AKS), či už v konzervatívnom alebo v intervenčnom ramene je kombinovaná antitrombotická liečba. Prínosom v modernej antitrombotickej farmakoterapii AKS sú tienopyridíny(klopidogrel) a inhibítory glykoproteinových doštičkových receptorov IIb/IIIa (IGPIIb/IIIa) abciximab, eptifibatid a tirofiban. Otázka kedy a komu indikovať túto modernú liečbu je namieste okrem iného aj preto, že liečba IGPIIb/IIIa je finančne náročná, nie je bez rizika a má svoje kontraindikácie. Veľké randomizované štúdie poukázali na benefit IGPIIb/IIIa v liečbe AKS bez elevácie ST segmentu v EKG obraze. Tento benefit z redukcie...
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):202-204
Čtyřiašedesátiletý nemocný byl přijat k přímé perkutánní koronární intervenci (dPCI) pro elevace ST (STEMI) diafragmaticko-laterální oblasti se známkami kardiální dekompenzace. Bylo nutno jej zaintubovat a byla provedena dPCI s implantací dvou stentů a postdilatací distálního z nich pro přítomnost trombu. Při angiograficky optimálním výsledku bylo možno výkon ukončit. Při rychlé stabilizaci stavu byl za 48 hodin přeložen do odesílající nemocnice. Po dvou dnech bylo nutno opět provést dPCI pro rozvíjející se STEMI ve stejné lokalizaci při trombotickém uzávěru ve stentu, další intervence pro druhou recidivu při okluzi tepny jsme prováděli za dalších...
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):205-206
Akutní infarkt myokardu se vyskytuje u těhotných žen poměrně vzácně a je spojen s vysokou mortalitou matky i plodu. Riziko je nejvyšší ve třetím trimestru, u žen mladších 35 let a u žen rodících pomocí císařského řezu. Autoři popisují případ 32leté nemocné romské národnosti s rizikovým chováním a velmi malou „compliance“ k léčbě. Pacientka byla poprvé hospitalizována ve 32. týdnu gravidity pro akutní infarkt myokardu spodní stěny. Třetí den hospitalizace podepsala negativní reverz a odešla domů. Druhý den po porodu došlo ke vzniku recidivy akutního infarktu myokardu v téže oblasti. Pro časnou poinfarktovou anginu byla (po značném naléhání...
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):207-209
Hemodynamická závažnost u aortální stenózy je kromě symptomatologie často posuzována na základě hodnocení ejekční frakce a gradientu aortální chlopně při ultrazvukovém vyšetření. Autoři popisují případ nemocného, u kterého byla echograficky a ventrikulograficky zjištěna ejekční frakce levé komory 60 % a relativně nízký střední gradient (37 a 33 mmHg). Katetrizace však prokázala významnou aortální stenózu s indexovanou plochou ústí 0,4 cm2/m2 vysvětlující symptomatologii nemocného. Autoři rozebírají možné chyby v hodnocení této vady a katetrizační techniku vyvinutou na pracovišti.
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4)
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):211-212
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):213
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):214-218
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):219-220
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):221
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):222
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):210
Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):224