Endovaskulární léčba ischemických cévních mozkových příhod

Antonín Krajina, Dagmar Krajíčková

Interv Akut Kardiol. 2015;14(1):7-8  

Pentraxin 3 a interleukin 18 v průběhu akutního infarktu myokardu

Pentraxin 3 and interleukin 18 in the course of acute myocardial infarction

Lucie Horáková, Radek Pudil, Ctirad Andrýs, Jan Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2015;14(1):10-13  

Cíl: Procesu aterosklerózy je věnována stále velká pozornost, protože její progrese a následná ruptura aterosklerotických plátů je zodpovědná za vznik akutního infarktu myokardu se všemi jeho důsledky. Jsou popisovány stále nové a nové markery mající vztah k rozvoji aterosklerózy a naším cílem je posoudit dynamiku vybraných markerů v průběhu akutního infarktu myokardu a jejich prediktivní význam ke vzniku poinfarktové systolické dysfunkce levé komory srdeční. Metodika: Celkem bylo zařazeno 29 pacientů s akutním infarktem myokardu, vybranými markery byly interleukin 18 (IL-18), pentraxin 3 (PTX3), které byly porovnány s high senzitivním troponinem...

Troponiny a minimální myokardiální poškození po primoimplantaci kardiostimulátoru - pilotní studie

Troponins and minimal myocardial damage after pacemaker implantation - pilot study

Tomáš Hnátek, Miloš Táborský, Martin Malý, Libor Kameník, Simona Littnerová, Pavel Sedloň, Jana Luxová, Marta Fišerová, Šárka Hamouzová, Miroslav Zavoral

Interv Akut Kardiol. 2015;14(1):14-17  

Úvod: Srdeční troponiny jsou vysoce specifické markery myokardiálního poškození. Elevace jejich sérových hodnot není vždy způsobena ischemií. Existuje mnoho dalších důvodů pro jejich zvýšení. V naší práci sledujeme faktory ovlivňující elevaci kardiospecifických markerů po primoimplantaci kardiostimulátoru. Cíle: 1/ Jaká je hodnota troponinu I v neselektované populaci nemocných se srdečním onemocněním. 2/ Zjistit, k jak velké elevaci kardiospecifických markerů dochází po primoimplantaci kardiostimulátoru při použití elektrodového systému s aktivní fixací u pacientů s jedno a dvoudutinovou kardiostimulací. Metodika: Bylo zařazeno 230 pacientů...

Epikardiálny tuk - jeho charakteristika a význam

Epicardial fat - characteristics and significance

Jana Mlynárová, Andrea Gažová, Ondrej Sprušanský, Peter Musil, Eva Goncalvesová, Ján Kyselovič

Interv Akut Kardiol. 2015;14(1):18-21  

3Národný ústav srdcových a cievnych chorôb, a. s., Bratislava Epikardiálne tukové tkanivo pokrýva myokard v oblasti bázy, hrotu, atrioventrikulárnej a intraventrikulárnej ryhy, ale aj hlavné vetvy koronárnych artérií a voľnú stenu pravej komory, kde sa nachádza jeho najväčšie množstvo. Je v priamom kontakte s myokardom a doteraz nebol presne stanovený ani jeho význam a ani jeho funkcia. Na základe skúmania jeho adipocytov môžeme predpokladať jeho úlohu pri vývoji ochorení srdca. Niektoré štúdie zasa poukazujú na rozdiely zápalových cytokínov v epikardiálnom a podkožnom tuku u pacientov s koronárnych ochorením. Teoreticky by mohol epikardiálny...

Kardiomarkery v diagnostice srdečního selhání

Cardiomarkers in diagnostics of the heart failure

Radek Pudil

Interv Akut Kardiol. 2015;14(1):22-25  

Práce představuje přehled současných možností klinického užití kardiomarkerů v diagnostice srdečního selhávání. Zaměřuje se především na natriuretické peptody, podává základní poznatky jejich vzniku a účinku na kardiovaskulární systém. Věnuje se také preanalytickým tématům. Podává současně přehled o některých potenciálně zajímavých markerech (midregionální proANP a midregionální adrenomedulin).

Nová orální antikoagulancia v léčbě akutního koronárního syndromu

Novel oral anticoagulants in treatment of acute coronary syndrome

Karel Kopřiva, Petr Neužil

Interv Akut Kardiol. 2015;14(1):26-30  

Standardní součástí sekundární prevence u pacientů s akutním koronárním syndromem (AKS) je duální antiagregační terapie. I přesto zůstává u těchto nemocných zvýšené riziko infarktu myokardu (IM) a kardiovaskulárního úmrtí. Vzhledem k patofyziologickému mechanizmu AKS se jako jedna z možností, jak toto riziko dále redukovat, jeví dlouhodobá antikoagulační léčba. Nová orální antikoagulancia (NOAC) jsou dnes běžně užívána v indikaci žilní trombózy i prevence cévní mozkové příhody (CMP) a systémové embolizace u fibrilace síní. Několik preparátů z této skupiny bylo testováno v klinických studiích v indikaci sekundární prevence u AKS. Ve všech proběhlých...

Náhrada mitrální chlopně u kompletní formy defektu atrioventrikulárního septa v kojeneckém věku

Mitral valve replacement in the complete form of atrio-ventricular septal defect in infancy

Žaneta Bandžuchová, Viktor Tomek, Tomáš Tláskal, Jan Janoušek

Interv Akut Kardiol. 2015;14(1):32-34  

Pětidenní pacientce byl zjištěn systolický šelest. Echokardiogram ukázal kompletní formu defektu atrioventrikulárního septa, mitrální insuficienci, stenózu výtokového traktu levé komory a plicní hypertenzi. Ve dvou měsících věku podstoupila pacientka korekci vrozené srdeční vady. Pro reziduální významnou mitrální regurgitaci byla současně provedena náhrada mitrální chlopně vyžadující dvě následné renáhrady pro stenózu mechanické chlopně. Kazuistika dokumentuje komplikovanou problematiku náhrady mitrální chlopně v kojeneckém věku.

Uzáver perzistujúceho ductus arteriosus u pacienta s hypoplastickými femorálnymi artériami

Closure of persistent arterial duct in patient with hypoplastic femoral arteries

Marek Kardoš, Peter Tittel

Interv Akut Kardiol. 2015;14(1):35-36  

Perzistujúci ductus arteriosus (PDA) je jednou z najbežnejších vrodených srdcových chýb. Jeho katetrizačný uzáver je v súčasnosti excelentnou terapeutickou metódou. Predstavujeme prípad pacientky, u ktorej bola sonograficky dokázaná hypoplázia femorálnych artérií. Preto bol počas katetrizácie použitý len venózny prístup, čo skomplikovalo angiografické zobrazenie PDA a tým aj výber správneho typu a veľkosti Amplatzovho oklúzora.

Komentář k článku Urbánek P. Dostanou všichni pacienti s akutním infarktem myokardu v ČR srovnatelnou šanci na co nejlepší výsledek léčby? (Interv Akut Kardiol 2015; 14(1): 38-43)

Michael Želízko

Interv Akut Kardiol. 2015;14(1):44-46  

Dostanou všichni pacienti s akutním infarktem myokardu v ČR srovnatelnou šanci na co nejlepší výsledek léčby?

Will all patients with acute myocardial infarction in the Czech Republic

Pavel Urbánek

Interv Akut Kardiol. 2015;14(1):38-43  

Z hlediska pacientovy perspektivy je zdržení mezi nástupem příznaků a zahájením reperfuzní terapie nejdůležitějším časovým intervalem, protože odráží celkový ischemický čas. Tato doba musí být zkrácena na minimum. Tak se praví v ESC Guidelines a i v Souhrnu Doporučených postupů ESC pro diagnostiku a léčbu infarktu myokardu s elevacemi ST úseku z roku 2012 (dále jen Souhrn). Rekanalizovat ucpanou koronární tepnu lze dvěma způsoby, perkutánní koronární intervencí v katetrizačním centru či podáním trombolytika, nejlépe již při prvním kontaktu s pacientem. Prvním způsobem je dosahováno rekanalizace doložitelně efektivním způsobem, avšak u pacientů...