Renální denervace - dočkáme se jejího rutinního použití v léčbě arteriální hypertenze?Editorial k článku Bulava A. Pozice renální sympatické denervace v nefarmakologické léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Interv. Akut. Kardiol. 2022;(21)4:208-215.

Tomáš Zelinka

Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):199-200  

Infekční endokarditida v Komplexním kardiovaskulárním centru FN Plzeň: charakteristika nemocných a mikrobiální spektrum

Infective endocarditis in Complex Cardiovascular Center in Pilsen: patients' characteristics and microbial spectrum

Martin Brada, Richard Rokyta

Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):201-207 | DOI: 10.36290/kar.2022.028  

Cíl: Zhodnotit soubor pacientů hospitalizovaných pro infekční endokarditidu (IE) v Komplexním kardiovaskulárním centru (KKC) FN Plzeň, posoudit změny mikrobiálního spektra a prognózu nemocných. Metodika: Retrospektivně jsme analyzovali soubor 109 pacientů, kteří byli v období 5/2011–4/2019 hospitalizováni v KKC FN Plzeň a kteří splňovali diagnózu IE podle modifikovaných Duke kritérií. Uvedený 8letý časový úsek jsme dále rozdělili do dvou 4letých období k porovnání vývoje souboru nemocných v čase. Výsledky: V souboru pacientů bylo 85 mužů a 24 žen. U 56 nemocných (51 %) se jednalo o IE nativní chlopně (NVE), u 35 pacientů (32 %) o IE chlopenní...

Pozice renální sympatické denervace v nefarmakologické léčbě kardiovaskulárních onemocnění

Role of renal sympathetic denervation in non­‑pharmacological treatment of cardiovascular diseases

Alan Bulava

Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):208-215 | DOI: 10.36290/kar.2022.024  

Renální sympatická denervace (RDN) je metodou, která zažila svůj vzestup i částečný pád v léčbě farmakologicky nekontrolovatelné arteriální hypertenze a jejíž pevné místo v léčebném schématu tohoto onemocnění nebylo stále ještě definováno. Ovlivnění sympatické aktivity se však nachází v centru zájmu i při léčbě řady dalších kardiovaskulárních onemocnění. Patofyziologicky zcela jistě u chronického srdečního selhání, fibrilace síní, některých komorových arytmií a (do větší či menší míry) u některých dalších onemocnění. Cílem této stati je shrnout současné poznatky o přínosu RDN v léčbě výše zmíněných onemocnění.

Složité situace v hodnocení aortální stenózy

Difficult situations in the assessment of aortic stenosis

Kateřina Linhartová

Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):216-218 | DOI: 10.36290/kar.2022.023  

Kvantifikace aortální stenózy je v první řadě echokardiografická, při diskrepanci parametrů je třeba vyloučit chyby měření, posoudit morfologii a kalcifikace aortální chlopně pomocí CT, posoudit odpověď levé komory a zhodnotit celkový klinický obraz. V článku upozorňujeme na některá úskalí kvantifikace aortální stenózy a roli srdeční amyloidózy.

Transthyretinová amyloidóza srdce: proč bychom na ni měli myslet?

Transthyretin amyloidosis of the heart: Why should it be kept in mind?

Tomáš Paleček, Barbora Chocholová, Lenka Roblová, Petr Kuchynka

Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):219-224 | DOI: 10.36290/kar.2022.031  

V posledních letech dochází k výraznému nárůstu diagnostikovaných případů nemocných s transthyretinovou amyloidózou (ATTR) srdce, v našich podmínkách se zcela dominantně jedná o získanou formu ATTR (wtATTR, z angl. wild­‑type ATTR). Je to dáno možností neinvazivní diagnostiky ATTR založené na kombinaci jasně pozitivního nálezu při scintigrafickém vyšetření bisfosfonáty značenými techneciem (nejčastěji DPD scintigrafie) a negativním výsledku laboratorních testů na AL amyloidózu. Ukazuje se, že wtATTR není vzácnou příčinou srdečního selhání či arytmií, a to zejména převodních poruch a fibrilace síní, u starších nemocných. Cílem tohoto článku je...

Mobilní trombus aorty jako příčina recidivující ischemické cévní mozkové příhody: diagnostika a léčba

Mobile aortic thrombus as the cause of recurrent ischemic stroke: diagnosis and treatment

Marie Špilínková

Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):225-228 | DOI: 10.36290/kar.2022.027  

Diagnóza mobilního trombu na neaneurysmatické aortě je vzácná jednotka. Odhalena bývá zpravidla při embolických komplikacích, které jsou většinou fatální či výrazně devastující. Referovány jsou případy embolizace do periferie končetin, do renálních arterií s postižením renálních funkcí, infarkty myokardu, cévní mozkové příhody či makroembolizace s kritickou končetinovou či viscerální ischemií. Vzhledem k nízkému výskytu aortálních trombů a retrospektivní povaze studií není jasně stanovena jednotná strategie léčby. Při volbě optimální terapie hraje významnou roli charakter embolizace, lokalizace trombu a pacientův klinický stav. U našeho pacienta byl...

Vyšetření koronární fyziologie - rutinní metoda moderního katetrizačního centra

Coronary physiology assessment: a routine method in a modern catheterization center

Kristýna Hlaváčová, Jan Kaňovský, Ivona Kask, David Pospíšil, Martin Hudec, Petr Kala

Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):229-239 | DOI: 10.36290/kar.2022.036  

Hemodynamické vyšetření koronárních lézí pomocí hyperemických a nehyperemických indexů je v současnosti běžnou součástí vyšetřovacích postupů katetrizačních laboratoří při ozřejmování funkční významnosti angiograficky hraničních lézí. Pomocí frakční průtokové rezervy se posuzuje míra funkčního postižení epikardiálních tepen. K popsání funkce koronárního a mikrocirkulárního řečiště lze využít koronární průtokové rezervy. Samotná mikrocirkulace je pak charakterizována indexem mikrovaskulární rezistence. Díky stále dynamičtějšímu rozvoji techniky a snaze o snížení nákladů a míry invazivity vyšetření dochází k vývoji nových moderních metod umožňujících...

PARADISE-MI Duální inhibitor neprilysinu a angiotensinu u akutního infarktu myokardu

PARADISE-MI Angiotensin receptor - neprilysin inhibition in acute myocardial infarction

Jiří Vítovec, Lenka Špinarová, Jindřich Špinar

Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):240-242 | DOI: 10.36290/kar.2022.037  

Studie PARADISE-MI srovnávala účinnost inhibitoru neprilysinu a AT1 receptoru sacubitril/valsartanu oproti inhibitoru ACE ramiprilu u nemocných s akutním infarktem myokardu a sníženou ejekční frakcí levé komory. Do studie bylo zařazeno a randomizováno 5 661 nemocných. Primární cíl byl kombinovaný: úmrtí z kardiovaskulárních příčin nebo incidentního srdečního selhání (hospitalizace pro srdeční selhání nebo symptomatické ambulantní srdeční selhání) a vyšel u obou léčených skupin stejně, bez statistické významnosti.