Slovo úvodem

Debora Karetová

Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):62  

Vážené a milé čtenářky, vážení a milí čtenáři, držíte v rukou nové číslo časopisu, které je tentokrát věnováno několika tématům z oblasti vaskulární medicíny, především pak stavům řešeným endovaskulární intervencí...

Problematika kaválních filtrů

Vena cava filters

Miroslav Chochola

Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):63-69 | DOI: 10.36290/kar.2023.016  

Venózní tromboembolismus (TEN) je častou příčinou morbidity a mortality u hospitalizovaných nemocných. Ačkoli většinu pacientů lze bezpečně léčit antikoagulací, filtry dolní duté žíly (KF) představují u malé podskupiny pacientů důležitou alternativu k antikoagulaci. Po zavedení dočasných KF počet implantací má stoupající trend. Indikace pro zavedení KF se liberalizovaly i přes omezené důkazy podporující tuto praxi. Navíc KF jsou spojeny s řadou závažných komplikací. V tomto článku jsme komplexně zhodnotili celou problematiku KF, včetně indikací, techniky umístění a komplikací.

Od žilního tromboembolismu k chronické tromboembolické plicní nemoci

From venous thromboembolism to chronic thromboembolic pulmonary disease

David Ambrož, Pavel Jansa

Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):70-73 | DOI: 10.36290/kar.2023.018  

Chronická tromboembolická plicní hypertenze je závažná komplikace akutního žilního tromboembolismu, která nepoznaná a neléčená vede ke smrti nemocného. Na kazuistice prezentujeme rozvoj plicní hypertenze u nemocného po atace plicní embolie.

Žilní tromboembolie u onkologických stavů (CAT - Cancer Associated Thrombembolism)

Cancer-associated thromboembolism

doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.

Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):74-78 | DOI: 10.36290/kar.2023.021  

Nádorové onemocnění je významným rizikem vzniku žilní trombózy a plicní embolie (Venous Thrombembolic Event, VTE). Incidence trombózy spojené s onkologickým onemocněním (Cancer Associated Thrombosis, CAT) stoupá vzhledem ke zlepšení možností protinádorové léčby a prodloužení života pacientů. CAT činí až čtvrtinu všech případů žilní tromboembolie, způsobuje vyšší morbiditu i mortalitu a také zhoršení kvality života. Standardem léčby byly po léta nízkomolekulární hepariny (Low Molecular Weight Heparins, LMWH). V posledních letech se objevila data o účinnosti a bezpečnosti léčby v této populaci také přímými orálními antikoagulancii (Direct Oral Anticoagulants,...

Endovaskulární léčba syndromu pánevní kongesce

Endovascular treatment of pelvic congestion syndrome

Pavel Procházka, Jozef Kučerák, David Ambrož, Johana Horáková, Jan Bělohlávek, Aleš Linhart

Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):79-82 | DOI: 10.36290/kar.2023.019  

Syndrom pánevní kongesce je chronické onemocnění postihující ženy ve fertilním věku významně a dlouhodobě ovlivňující kvalitu života pacientek. Příčiny syndromu jsou žilní insuficience ovariálních žil, kompresivní syndromy a následky proběhlé rozsáhlé žilní trombózy. Dominantní léčba tohoto onemocnění je endovaskulární, spočívající v embolizaci insuficientních žil, a v případě kompresivních syndromů nebo chronických žilních uzávěrů jejich rekanalizace. Technická úspěšnost léčby je vysoká, klinická nižší.

Iatrogenní disekce aorty jako komplikace perkutánních koronárních intervencí

Iatrogenic aortic dissection as a complication of percutaneous coronary interventions

Johana Horáková, Aleš Král, Pavel Procházka, Aleš Linhart

Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):83-86 | DOI: 10.36290/kar.2023.020  

Iatrogenní disekce aorty je sice vzácnou, ale život ohrožující komplikací perkutánních koronárních intervencí (PCI). V případě spontánní disekce aorty typu A je doporučena urgentní chirurgická léčba, pro iatrogenní disekce specifická doporučení formulována nebyla. V prvotních studiích dosahovala mortalita chirurgicky léčených pacientů s iatrogenní disekcí aorty až 50 %, dle aktuálních dostupných dat z registrů se však zdá srovnatelná s mortalitou pacientů operovaných pro spontánní disekci aorty typu A (přibližně 16 %). Řada autorů však prezentovala kazuistiky pacientů úspěšně léčených konzervativně s kompletním zhojením disekce, a to i v případě rozsáhlého...

Infekční aneurysma hrudní aorty

Infectious aneurysm of thoracic aorta

Michaela Veselá, Pavel Procházka, Tomáš Klika, David Ambrož, Gabriela Dostálová, Barbora Chocholová, Debora Karetová, Aleš Linhart

Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):87-89 | DOI: 10.36290/kar.2023.017  

Infekční pseudoaneurysma aorty je rychle progredující onemocnění s vysokou mortalitou, pro něž je zásadní časná diagnostika a kombinovaná terapie. Symptomy jsou kombinací příznaků aortálního syndromu s elevací zánětlivých markerů. Základem terapie je několikatýdenní antibiotická terapie (ideálně cílená dle pozitivity hemokultur) v kombinaci s chirurgickou či endovaskulární terapií dle celkového stavu pacienta. Komplikací je ruptura pseudoaneurysmatu s fatálními následky, která je v závislosti na rychlosti progrese růstu pseudoaneurysmatu značným rizikem.

Co přinesla studie EAST­‑AFNET 4 a její sub­‑analýzy?

What has the EAST-AFNET 4 trial and its sub-analyses found?

Petr Peichl, Josef Kautzner

Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):91-94 | DOI: 10.36290/kar.2023.013  

Studie EAST­‑AFNET 4 přinesla zásadní obrat v paradigmatu léčby fibrilace síní (FiS). Její výsledky potvrdily závěry předchozích observačních studií a ukázaly, že časná kontrola srdečního rytmu u pacientů s recentně diagnostikovanou FiS ovlivňuje příznivě prognózu ve srovnání s běžnou léčbou (zaměřenou převážně na kontrolu frekvence). Další sub­‑analýzy studie ukázaly, že základním předpokladem k dosažení příznivého efektu je přítomnost sinusového rytmu. U pacientů s recentně diagnostikovanou FiS by tedy léčba měla směřovat k jeho obnově a udržení. To platí pro pacienty s paroxysmální i perzistující FiS bez ohledu na přítomnost symptomů...

Endovaskulární terapie infekční aortitidy

Endovascular treatment for infectious aortitis

Pavel Procházka, Jozef Kučerák, David Ambrož, Johana Horáková, Jan Bělohlávek, Aleš Linhart

Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):95-98 | DOI: 10.36290/kar.2023.014  

Infekční aortitida je závažné akutní onemocnění s vysokou mortalitou. Dle současných doporučení spočívá její terapie v antibiotické terapii a radikální chirurgické léčbě, avšak vzhledem k tomu, že toto onemocnění postihuje i interně polymorbidní pacienty ve vysokém věku, není radikální chirurgická léčba často možná. Endovaskulární terapie v kombinaci s protrahovanou antibiotickou terapií tak mnohdy představuje jedinou možnou léčbu a přináší uspokojivé výsledky. Níže prezentujeme případ pacienta léčeného v našem centru a přehled literatury.