Proč téma akutní a emergentní echokardiografie?

MUDr. Tomáš Janota, CSc., editor hlavního tématu

Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):7  

Akutní echokardiografie

Acute echocardiography

Tomáš Janota

Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):8-13 | DOI: 10.36290/kar.2024.004  

Echokardiografie je stále více využívána jako rychlé vyšetření u pacientů s akutními kardiovaskulárními stavy. Takové vyšetření je prováděno lékaři s různorodými specializacemi. Článek je věnován této problematice, zejména rychlým vyšetřením nemocných s akutní bolestí na hrudi, akutním srdečním selháním, šokovými stavy, plicní embolií, srdeční tamponádou, komplikacemi infarktu myokardu, akutním onemocněním ascendentní aorty i dalšími akutními kardiovaskulárními stavy a onemocněními nebo podezřením na ně.

Ultrazvuk plic a hrudních dutin

Lung and chest ultrasound

Michal Malý

Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):14-16 | DOI: 10.36290/kar.2024.009  

Ultrazvuk plic a hrudních dutin se stal součástí rutinního vyšetření na intenzivních péčích i na příjmových a standardních odděleních. Cílené vyšetření u lůžka nemocného je využíváno především k vyloučení hrudního výpotku, pneumotoraxu, k posouzení hyperemie při plicním edému nebo konsolidace tkáně při pneumonii, a v neposlední řadě jako vodítko k procedurám, především k hrudním punkcím a drenážím.

Emergentní echokardiografie u nemocných s akutním srdečním selháním

Emergency echocardiography in patients with acute heart failure

Robert Holaj

Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):17-20 | DOI: 10.36290/kar.2024.005  

Transtorakální echokardiografické vyšetření (TTE) hraje nezastupitelnou úlohu při diagnostice příčiny akutního srdečního selhání. Při pátrání po srdeční dysfunkci by se mělo využít možnosti všech srdečních ultrazvukových zobrazovacích technik, včetně dvourozměrné/trojrozměrné echokardiografie, pulzního a kontinuálního vlnového dopplerovského zobrazení, barevného průtokového dopplerovského mapování, tkáňového dopplerovského zobrazování i deformační analýzy.

Echokardiografické vyšetření při podezření na akutní plicní embolii

Echocardiographic examination in suspected acute pulmonary embolism

Anna Valeriánová, Tomáš Janota

Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):21-23 | DOI: 10.36290/kar.2024.010  

Echokardiografie patří mezi základní metody při podezření na akutní plicní embolii. Vedle diferenciální diagnostiky jiných kardiovaskulárních onemocnění s podobnými klinickými projevy jako plicní embolie umožňuje především neinvazivní rizikovou stratifikaci pacienta, a tím přispívá k rozhodování o léčebné strategii. Vyšetření by mělo být provedeno co nejčasněji u lůžka nemocného.

Echokardiografické vyšetření perikardiálního výpotku a srdeční tamponády

Echocardiographic examination of pericardial effusion and cardiac tamponade

Anna Valeriánová, Tomáš Janota

Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):24-26 | DOI: 10.36290/kar.2024.007  

Echokardiografie je nejdostupnější, a přitom velmi citlivou a spolehlivou metodou pro detekci zvýšeného množství perikardiální tekutiny a zároveň rozeznání stavu s naléhavou potřebou punkce i její bezpečné provedení. Výhodou echokardiografie je kromě dostupnosti u lůžka nemocného prakticky libovolná možnost opakování. Diagnostiku perikardiálního výpotku a zhodnocení jeho hemodynamické významnosti by v rámci screeningového ultrazvukového vyšetření měl v současnosti ovládat každý lékař pracující v intenzivní péči.

Emergentní echokardiografie u infekční endokarditidy

Emergency echocardiography in infective endocarditis

Robert Holaj

Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):27-29 | DOI: 10.36290/kar.2024.006  

Echokardiografie je metodou volby pro diagnostiku infekční endokarditidy (IE) a hraje klíčovou roli v léčbě a monitorování těchto pacientů. Echokardiografické vyšetření je nutné provést ihned při pouhém podezření na diagnózu IE.

Akutní cévní ultrazvuk

Acute vascular ultrasound

Zdislava Štulcová

Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):30-32 | DOI: 10.36290/kar.2024.008  

Ultrazvukové vyšetření je v dnešní době nezastupitelnou metodou, kterou díky možnosti vyšetření u lůžka pacienta využíváme v akutních situacích stále častěji. Z hlediska vyšetření v akutním stavu jsou nejdůležitějšími diagnózami hluboká žilní trombóza, akutní tepenný uzávěr a postpunkční komplikace po invazivních zákrocích. V článku jsou nastíněny základní indikace a základní metodika těchto vyšetření.

Farmakologická zátěž regadenosonem při konvenčním i dynamickém SPECT myokardu

Pharmacological stress test using regadenoson in conventional and dynamic cardiac SPECT

Milan Kamínek, Vladimír Kincl, Martin Havel

Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):33-36 | DOI: 10.36290/kar.2024.001  

Regadenoson je selektivního A_2A adenosin umožňující farmakologicky zatížit pacienty, u nichž by fyzická zátěž byla nemožná nebo jen velmi obtížná. Jsou prezentovány dvě kazuistiky demonstrující výhody tohoto preparátu. V prvním případě jsme se u 77letého muže po aortokoronárním bypassu nejprve pokoušeli o fyzickou zátěž, která byla pro nedostatečný vzestup tepové frekvence ihned změněna na zátěž farmakologickou. Během pokračující nižší úrovně fyzické zátěže byl aplikován regadenoson. Jednofotonová emisní tomografie (SPECT) zobrazila rozsáhlou ischemii laterální stěny a koronarografie následně prokázala uzávěr žilního štěpu na ramus circumflexus....

Hemoragická perikardiálna efúzia po odstránení perikardiálneho drénu pri penetrujúcom aterosklerotickom vrede ascendentnej aorty s pseudoaneuryzmou -kazuistika a prehľad literatúry

Hemorrhagic pericardial effusion after removal of the pericardial drain in a penetrating atherosclerotic ulcer of the ascending aorta with pseudoaneurysm

Silvia Farkašová Iannaccone, Tibor Porubän, Alžbeta Ginelliová, Dorota Sopková, Peter Bohuš, Daniel Farkaš

Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):38-42 | DOI: 10.36290/kar.2024.003  

Penetrujúci aterosklerotický vred (PAU) predstavuje druh ulceróznej lézie, ktorá narúša vnútornú elastickú vrstvu cievy, čo vedie k akumulácii hematómu vo vnútornej stene aorty (1). PAU obvykle vzniká v pokročilých aterosklerotických léziách, častejšie u osôb staršieho veku so zvýšeným kardiovaskulárnym rizikom. Vývoj PAU variuje a môže viesť ku komplikáciám, akými sú intramurálny hematóm, disekcia či pseudoaneuryzma (PSA) (2). V prípade, že ulcerózna lézia prenikne cez adventíciu, môže to viesť k život ohrozujúcemu krvácaniu. V tejto kazuistike predstavujeme prípad 66-ročného pacienta s anamnézou non-Hodgkinovho lymfómu, ktorý vyhľadal lekársku pomoc...

Role intrakoronární trombolýzy v případě trombotizované koronární tepny: kazuistika

The role of intracoronary thrombolysis in thrombus-laden coronary artery: a case report

I Gde Rurus Suryawan, Rizal Muhammad, Fita Triastuti

Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):43-49 | DOI: 10.36290/kar.2024.002  

Úvod: Velké intrakoronární tromby u pacientů s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) mohou způsobit distální embolizaci, fenomén „no-reflow“ a trombózu stentu. Přibližně u 10 % pacientů podstupujících primární perkutánní koronární intervenci (PCI) dochází k distální embolizaci trombu, což způsobuje mikrovaskulární obstrukci koronárních tepen a snížení perfuze myokardiální tkáně. To může mít za následek přetrvávající ischemii, větší velikost infarktu a významné zvýšení 30denní mortality, a to bez ohledu na úspěšnou PCI s normálním průtokem epikardiálními cévami. Kazuistika: Jedenapadesátiletý muž asijského původu byl přijat s...

Zemřel pan profesor MUDr. Ivan Vaněk, DrSc.

prof. MUDr. Jaroslav Lindner, CSc., FICS

Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):50  

Dne 8. 12. 2023 zemřel ve věku 81 let výborný cévní chirurg, kardiochirurg, transplantační chirurg, přednosta II. chirurgické kliniky – kardiovaskulární chirurgie Všeobecné nemocnice a 1. LF UK v Praze, pan profesor MUDr. Ivan Vaněk, DrSc. 

Vzpomínka na pana profesora MUDr. Ivana Vaňka, DrSc.

Jan František Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):51-52  

Zásluhy prof. MUDr. Ivana Vaňka DrSc. jsou zmíněny panem profesorem Lindnerem v předcházejícím článku, chtěl bych však připomenout ještě další příhodu, která charakterizuje důslednost a prozíravost profesora Ivana Vaňka a která, podle mého názoru, ovlivnila počátky české intervenční kardiologie. 

Profesor Alain Cribier zemřel dne 16. února 2024 ve věku 79 let

prof. MUDr. Jan F. Vojáček, DrSc.

Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):53-54  

Profesor Dr. Alain Cribier, FACC, FESC (25. ledna 1945 – 16. února 2024), byl prvním a nezpochybnitelným průkopníkem moderní éry perkutánních intervencí u chlopenních srdečních vad (Obr. 1). Jako první na světě provedl v roce 2002 transkatétrovou implantaci aortální chlopně, když před tím jako první provedl i transkatétrové mitrální komisurotomie v roce 1995 a první balonkové aortální valvuloplastiky v roce 1986.