Intervenční a akutní kardiologie, 2010 (roč. 9), číslo 2

reklama

Editorial

Studie SYNTAX z pohledu chirurga

The SYNTAX trial

Marek Šetina

Interv Akut Kardiol 2010; 9(2): 55-56

-

Infarkt myokardu u mladých osob - dnes

Myocardial infarction in young age - neglected but clinically important

Jan Vojáček

Interv Akut Kardiol 2010; 9(2): 58

Editorial k článku Dostálová G, et al. Akutní infarkt myokardu u mladých nemocných – výsledky pilotního sledování. Interv Akut Kardiol 2010; 9(2): 59–62.

Originální práce

Akutní infarkt myokardu u mladých nemocných - výsledky pilotního sledování

Acute myocardial infarction in young patients - results of a pilot survey

Gabriela Dostálová1, Jan Bělohlávek1, Marcela Škvařilová2, Tomáš Paleček1, Kateřina Jirátová1, Vratislav Mrázek1, Michael Aschermann1, Aleš Linhart1

Interv Akut Kardiol 2010; 9(2): 59-62

Podrobné studie a sledování nemocných s předčasným výskytem akutního infarktu myokardu (AIM) jsou většinou kazuistická nebo zahrnují jen malé počty pacientů sledovaných v rámci jednotlivých center. Mladší nemocní s AIM, kteří většinou bývají definování jako nemocní, kteří prodělali svůj první AIM u mužů do věku 45 a u žen do 55 let, reprezentují pouze 2 až 6 % všech nemocných s AIM. Tato skupina mladších nemocných je přitom v řadě aspektů odlišná od nemocných, kteří prodělali svůj první infarkt myokardu až ve věku nad 60 let. V tomto sdělení jsme se soustředili na popis přítomných rizikových faktorů a zajímavých nálezů, které provázely anebo...

Přehledové články

Anatomická úskalí katetrizace cestou vřetenní tepny

Anatomical difficulties of catheterization via arteria radialis

David Kachlík, Marek Koňařík, David Horák, Ivo Bernat, Václav Báča

Interv Akut Kardiol 2010; 9(2): 64-68

Diagnostické a léčebné katetrizační výkony na věnčitých cévách patří mezi nejčastější invazivní metody v kardiologii. Využití přístupu přes vřetenní tepnu (arteria radialis) je novější způsob s nižšími pooperačními riziky a větším pohodlím pacienta ve srovnání s přístupem stehenním. Ačkoli se téměř u jedné čtvrtiny pacientů vyskytují variace a anomálie na tepenném řečišti horní končetiny, téměř vždy se úspěšně podaří katetrizaci touto cestou požadovaný výkon na věnčitých tepnách dokončit. Základní učebnicové schéma v oblasti arteria radialis se vyskytuje v 86 % případů, v oblasti arteria axillaris pak pouze v méně než 50 % případů. Článek přináší...

Katetrizační ablace fibrilace síní: od indikace ke sledování po výkonu

Catheter ablation of atrial fibrillation: from patient selection to follow-up considerations

Dan Wichterle

Interv Akut Kardiol 2010; 9(2): 70-74

Katetrizační ablace fibrilace síní je akceptována jako léčebný postup u pacientů se symptomatickou rekurentní fibrilací síní (FS). U pacientů se selháním alespoň jednoho antiarytmika bylo několika randomizovanými studiemi shodně prokázáno, že katetrizační léčba je významně účinnější ve srovnání s pokračující farmakologickou léčbou. V těchto studiích vedla ablační léčba k eliminaci FS nebo k výraznému snížení fibrilatorní zátěže a ke zlepšení kvality života. Protože katetrizační ablace FS je technicky náročná procedura s rizikem závažných komplikací, je nutné při indikaci nefarmakologické léčby odhadnout naději na odstranění arytmie a s tím...

Kazuistiky

Pozdní pooperační hemoperikard s tamponádou srdeční

Hemopericardium and late cardiac tamponade after cardiac surgery

Robert Náplava, Martin Gřiva, Tomáš Fiala, Zdeněk Coufal, Marek Gwozdziewicz

Interv Akut Kardiol 2010; 9(2): 76-80

Výskyt pozdního pooperačního hemoperikardu s tamponádou srdeční je poměrně vzácná komplikace po kardiochirurgických výkonech. Její případný výskyt může být velmi nebezpečný a vyžaduje rychlou diagnostiku a následnou léčbu. Diagnóza je postavena na rychlém provedení echokardiografického vyšetření.

Farmakoterapie

Léčba a prevence infekční endokarditidy

Treatment and prevention of infective endocarditis

Radek Pelouch

Interv Akut Kardiol 2010; 9(2): 81-85

Infekční endokarditida (IE) je velmi závažné onemocnění, jehož incidence ani mortalita se v posledních desetiletích prakticky nezměnily. Základním předpokladem úspěšné léčby IE je eradikace mikroorganizmů antibiotiky (ATB). Nejčastěji jsou užívána stěnová ATB (β-laktámy, glykopeptidy) v kombinaci s aminoglykosidy. V ideálním případě je ATB léčba podávána cíleně podle výsledků kultivací hemokultur. Chirurgický výkon je v akutní fázi onemocnění indikován až u poloviny pacientů s IE. Důvodem k operaci jsou nejčastěji komplikace IE (srdeční selhání, konzervativní léčbou nezvladatelná infekce, prevence nových embolizací). Vzhledem ke komplexnosti...

Hot-line

Studie CURRENT OASIS-7

CURRENT OASIS-7 study

Ota Hlinomaz

Interv Akut Kardiol 2010; 9(2): 86-88

Jedná se o randomizovanou, multicentrickou studii hledající optimální dávku clopidogrelu a aspirinu u nemocných s akutním koronárním syndromem, kteří byli indikováni k časné koronarografii. 25 087 pacientů bylo na principu 2 × 2 randomizováno do skupiny s dvojitou a běžnou dávkou clopidogrelu a současně do skupiny s nízkou nebo vysokou dávkou kyseliny acetylsalicylové. Dvojitá dávka clopidogrelu podávána nemocným s akutním koronárním syndromem, kteří podstoupili časnou perkutánní koronární intervenci, statisticky významně snížila výskyt trombózy stentu, infarktu myokardu a primárního kombinovaného cíle složeného z kardiovaskulárního úmrtí,...

Perkutánní intervence na chlopních - monotematický blok

Katetrová léčba aortální stenózy, indikace a selekční kritéria pro chlopeň Edwards Sapien™

Catheter treatment of aortic stenosis, indications and selections criteria for the Edwards Sapien™ valve

Josef Bis

Interv Akut Kardiol 2010; 9(2): 90-93

Katetrová léčba významné aortální stenózy je indikována pro nemocné s vysokým rizikem perioperační mortality při kardiochirurgické náhradě aortální chlopně (Euroscore > 15–20 %). Pacienti musí podstoupit komplexní vyšetření zahrnující jícnovou echokardiografii, angiografii nebo CT pánve k určení techniky výkonu – transfemorální nebo transapikální implantace. Definitivní indikaci řídí mezioborová komise kardiochirurgů a kardiologů. Dle dostupných dat je při dobrém výběru pacientů a zvládnutí techniky výkonu 30denní mortalita v závislosti na přístupu 6–10 %. Ve skupině 12 pacientů implantovaných v roce 2009 ve FN Hradec Králové...

Echokardiografie při perkutánní náhradě aortální chlopně

Echocardiography in percutaneous aortic valve replacement

Pavel Polanský

Interv Akut Kardiol 2010; 9(2): 94-96

Od prosince 2008 je i v České republice prováděna perkutánní náhrada aortální chlopně (PAVI). Kvalitní echokardiografická diagnostika před i v průběhu výkonu je nezbytnou podmínkou úspěšného provedení této náročné katetrizační chlopenní intervence. Autor uvádí specifika echokardiografie v programu PAVI, zejména morfologická kritéria aortální chlopně při výběru vhodného kandidáta pro PAVI, principy periprocedurální monitorace výkonu a možnosti detekce periprocedurálních komplikací.

Příprava chlopně Edwards-Sapien™ k implantaci

The preparation of the Edwards-Sapien valve for implantation

Miloslav Brtko

Interv Akut Kardiol 2010; 9(2): 98-99

V článku je popsána příprava predilatačního balonku, nosného balonku, vlastní chlopně a zaváděcího katétru pro transfemorální a transapikální implantaci systému Edwards-Sapien.

Implantace balonem nesené chlopně Edwards Sapien™ u nemocných s aortální stenózou

Balloon-expandable Edwards SAPIEN™ valve implantation in patients with aortic stenosis

Josef Šťásek, Josef Bis, Jan Vojáček, Jan Vojáček, Miroslav Brtko, Pavel Polanský, Martin Vejběra, Jan Harrer, Jaroslav Dušek, Dušan Černohorský

Interv Akut Kardiol 2010; 9(2): 100-104

Asi 20–30 % nemocných s aortální stenózou nepodstoupí z nějakého důvodu indikovanou náhradu aortální chlopně. První představy o katetrizační implantaci chlopně byly vytvořeny již před více jak 40 roky. Klíčovou osobou ve vývoji této chlopně je prof. Cribier, který jako první katetrizačně implantoval chlopeň do aortální pozice v roce 2002. V současné době balonem nesená chlopeň Edwards Sapien™ představuje jeden ze dvou používaných systémů. V článku je popsán podrobný postup při transfemorální implantaci této chlopně.

Zkušenosti s transapikální implantací aortální chlopně

Our experience with transapical aortic valve implantation

Jan Harrer, Jan Vojáček, Josef Šťásek, Jan Vojáček, Josef Bis, Miroslav Brtko, Pavel Polanský, Tomáš Holubec

Interv Akut Kardiol 2010; 9(2): 107-110

Jediným komerčně dostupným systémem pro transapikální implantaci aortální chlopně je aortální chlopeň Edwards SAPIEN™. V práci popisujeme první zkušenosti s implantací tohoto systému na našem pracovišti a v České republice.


Intervenční a akutní kardiologie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.