Plicní embolie - stále ještě Popelka akutní kardiologie?

Jan Bělohlávek

Interv Akut Kardiol 2011; 10(Suppl. A): 4-5  

Závažná plicní embolie

Severe pulmonary embolism

Jan Bělohlávek, Vladimír Dytrych, Aleš Král, Ondřej Šmíd, Aleš Linhart

Interv Akut Kardiol 2011; 10(Suppl. A): 6-13  

Plicní embolie je relativně často se vyskytující onemocnění s nezanedbatelnou mortalitou, neprávem podceňované, které je ale při včasné diagnóze dobře léčitelné, a je-li adekvátní léčba zahájena včas, bývá dobře účinná. Závažnost plicní embolie je určena především jejím hemodynamickým dopadem na funkci pravé komory, a tedy zachováním dostatečného dopředného výdeje a orgánových funkcí. Nicméně, samotná „závažnost“ tohoto onemocnění může být ovlivněna i potenciálem k rozvoji dalších komplikací, jako je recidiva embolie, embolizace trombů do plicního nebo systémové řečiště, rozvoj respirační insuficience a výskyt závažných komplikací...

Trombolytická terapie plicní embolie s mobilním trombem v pravém srdci

Thrombolytic therapy of pulmonary embolism with a mobile thrombus in the right heart

Zdeněk Monhart, Jan Sedláček, Milan Konvička

Interv Akut Kardiol 2011; 10(Suppl. A): 14-16  

Výskyt mobilních trombů v pravém srdci při plicní embolizaci není příliš častý, v registru ICOPER byly přítomny u 4 % pacientů s plicní embolií. Mobilní tromby jsou častější u pacientů hemodynamicky nestabilních. U pacientů iniciálně hemodynamicky stabilních byla při jejich přítomnosti pozorována vyšší mortalita, pokud byli léčeni jen heparinem. Možným léčebným postupem je buď trombolytická terapie, nebo chirurgická embolektomie. Kazuistika dokumentuje případ hemodynamicky stabilního pacienta s oboustrannou plicní embolií s mobilním trombem v pravém srdci. Trombolytická léčba vedla k rychlému rozpuštění trombu i ústupu dilatace a dysfunkce...

Zásadní role echokardiografie u akutní plicní embolie

The crucial role of echocardiography in acute pulmonary embolism

Vladimír Dytrych, Jan Bělohlávek, Aleš Král, Aleš Linhart

Interv Akut Kardiol 2011; 10(Suppl. A): 17-19  

Echokardiografie patří mezi základní metody v diagnostickém algoritmu akutní plicní embolie (APE). Její význam je zejména v rizikové stratifikaci onemocnění a dále v diferenciální diagnostice jiných akutních stavů v kardiologii. V rizikové stratifikaci a v komplexnějším hemodynamickém dopadu APE může poskytnout mnohem více informací, než je v běžné klinické praxi využíváno. Vyšetření by mělo být provedeno u každého nemocného, a to co nejčasněji od podezření nebo potvrzení diagnózy.

Agresivní přístup v trombolytické léčbě masivní plicní embolie

Aggressive approach in thrombolytic therapy of massive pulmonary embolism

Viktor Talafa, Dalibor Pastucha

Interv Akut Kardiol 2011; 10(Suppl. A): 20-22  

Plicní embolie (PE) je poměrně často se vyskytující onemocnění, zejména u starších a rizikových pacientů. Incidence se pohybuje v rozmezí 0,8–2 případy na 1 000 obyvatel a rok. Nejčastěji vzniká důsledkem náhlé obstrukce části plicního cévního řečiště trombembolem, pocházejícím z hlubokého žilního systému dolních končetin. Léčba pacientů s akutní PE závisí na více faktorech, tím nejdůležitějším je hemodynamický stav nemocného. Při oběhové nestabilitě je lékem první volby trombolytikum altepláza, s nutností respektování absolutních kontraindikací. Pokud je pacient oběhově stabilní podáváme konvenční antikoagulační léčbu heparinem, nebo...