Léčba infarktu je závod s časem

Stanislav Šimek

Interv Akut Kardiol. 2015;14(2):56-59  

Endovaskulární léčba prasklých břišních a pánevních výdutí

Endovascular therapy of ruptured aortoiliac and iliac aneurysm

Jan Raupach, Igor Guňka, Alexander Ferko, Miroslav Lojík, Vendelín Chovanec, Jiří Feix, Eduard Havel, Michal Leško, Pavel Janata, Ondřej Renc, Jolana Raupachová, Jana Hrubešová, Antonín Krajina

Interv Akut Kardiol. 2015;14(2):60-64  

Cíl: Prasklé břišní a pánevní výdutě patří mezi nejzávažnější život ohrožující situace s vysokou mortalitou mezi 40–80 %. Retrospektivně jsme analyzovali výsledky endovaskulární léčby u těchto urgentních stavů. Materiál/metodika: V období února 2009 až listopadu 2014 jsme endovaskulárně léčili 12 pacientů (12 mužů, průměrný věk 75,2 let) s prasklou aortoilickou nebo pánevní výdutí. Všichni pacienti vzhledem k ostatním komorbiditám byli rizikoví ke standardní operační léčbě. Jednalo se 7 × o rupturu degenerativní aortoilické výdutě (rAAA), 3 × rupturu výdutě vnitřní ilické tepny (AII), 2 × rupturu výdutě společné ilické tepny (AIC)....

Příjem pacientů se STEMI přímo na katetrizační sál versus přes koronární jednotku - srovnání 30denní a roční mortality

Admission of STEMI patients directly to the cathlab vs the coronary unit - 30-day and 1-year mortality comparison

Vojtěch Novotný, Ivo Varvařovský, Vladimír Rozsíval, Jan Matějka, Tomáš Lazarák, Petr Vojtíšek

Interv Akut Kardiol. 2015;14(2):66-69  

Cíl: Cílem předkládané práce je srovnání 30denní a roční mortality skupiny pacientů se STEMI přijatých přímo na katetrizační sál a uložených nejprve na lůžko koronární jednotky (dále jen KJ). Metody: Soubor tvoří 280 konsekutivních pacientů, které jsme v průběhu roku 2012 přijali pro STEMI a kteří podstoupili primární PCI. Kromě časových údajů (bolest, nemocnice, sál, reperfuze) jsme zaznamenávali způsob přijetí pacientů (přímo na katetrizační sál vs. přes lůžko KJ). Skupiny jsme statisticky zhodnotili. Údaje pro hodnocení mortality jsme čerpali z Národního registru kardiovaskulárních intervencí. Výsledky: Přímo na sál bylo přijato 197 z...

Neinvazivní měření krevního tlaku u hypertenzních pacientů

Non-invasive blood pressure measurement in patients with hypertension

Jan Chrastina, Pavla Doupalová, Jan Václavík

Interv Akut Kardiol. 2015;14(2):70-73  

Cílem přehledu bylo sumarizovat dohledané publikované poznatky z relevantních výstupů (příp. studií), které byly cíleně zaměřeny na oblast možností neinvazivního měření hodnot krevního tlaku pacientů s arteriální hypertenzí. Metodou celkové konceptualizace přístupu byla analýza, komparace, kritická diskuze a sumarizace dohledaných publikovaných výsledků výzkumů a studií (po eliminaci duplicit), které byly cíleně hledány v období publikování 2000–2014 v dostupných on-line licencovaných databázích. Užita byla specifická klíčová slova a jejich kombinace s Booleyovskými operátory, přičemž mezi užité databáze patřily EBSCO, PubMed, ProQuest,...

Renální denervace: jaké je její aktuální postavení?

Renal denervation: What is its current position?

Ján Rosa, Jiří Widimský jr.

Interv Akut Kardiol. 2015;14(2):74-76  

Aktuální studie s katétrovou renální denervací nedokladují účinnost této metody tak, aby mohla být implementovaná do běžné praxe. Další výzkum by měl pokračovat ve specializovaných centrech s cílem identifikace pacientů, kteří by mohli z této léčebné modality profitovat.

Plicní embolie ve světle nových doporučení

Pulmonary embolism: what tell us the last guidelines

Zdeněk Vavera

Interv Akut Kardiol. 2015;14(2):77-83  

Třetí nejčastější příčinou kardiovaskulární mortality zůstává navzdory zlepšení informovanosti odborné i laické populace a pokrokům ve farmakoterapii plicní embolie (PE). Poslední kongres Evropské kardiologické společnosti (ESC) přinesl nová doporučení pro diagnostiku a léčbu PE, která zatím nemají svoji českou podobu. Předkládaný článek přináší nejen základní informace o tomto onemocnění, ale také pohled na problematiku ve světle recentních guidelines.

Ruptura koronární tepny s akutní tamponádou jako komplikace perkutánní koronární intervence

Coronary artery rupture with acute cardiac tamponade as a complication of percutaneous coronary intervention

Markéta Chaurová, Zdeněk Klimsa, Petr Šimek, Miloš Holub, Erik Petrikovits

Interv Akut Kardiol. 2015;14(2):84-86  

Ruptura koronární tepny při perkutánní koronární intervenci (PCI) je komplikací velmi vzácnou a život ohrožující. Prezentujeme klinický případ 70letého pacienta, který byl přijat na naše pracoviště pro akutní koronární syndrom. Koronarografický nález kaskády kalcifikovaných 90% stenóz v oblasti střední části RIA (ramus interventricularis anterior) jako culprit léze byl indikován k PCI. Výkon byl komplikován rupturou koronární tepny se vznikem akutní srdeční tamponády manifestující se hemodynamickou nestabilitou pacienta. Akutní stav vyžadoval kardiopulmonální resuscitaci s využitím mechanické nepřímé srdeční masáže systémem LUCAS 2 a napojení...

Poškození LIMA respektive RIA jako komplikace trvalé kardiostimulace:

Harm of IMA or LAD as a complication of permanent cardiac pacing

Petra Pešová, Otakar Jiravský

Interv Akut Kardiol. 2015;14(2):88-90  

Perforace stimulační elektrody je známou komplikací trvalé kardiostimulace (TKS). Na dvou kazuistikách prezentujeme neobvyklé komplikace TKS. Ve obou případech dochází k hemodynamické alteraci pacienta vyžadující kardiochirurgickou revizi případně akutní perikardiální punkci s evakuací perikardiálního výpotku. V jednom případě bylo zdrojem hemoperikardu poškození a. thoracica interna (LIMA) a ve druhém poškození ramus interventricularis anterior (RIA). Chybné umístění aktivní elektrody, či její dislokace, na přední stěnu místo na interventrikulární septum pravé komory (PK) je příčinou perforace umožňující výše popsané komplikace.