100. výročí založení AATS

Jan Harrer

Interv Akut Kardiol. 2017;16(3):95-96  

Protidestičková léčba po implantaci vstřebatelných stentů

Antiplatelet therapy after BVS implantation

Martin Malý

Interv Akut Kardiol. 2017;16(3):103-105 | DOI: 10.36290/kar.2017.018  

Doporučení pro antiagregační léčbu po implantaci vstřebatelných stentů nelze jednoduše převzít z doporučení po implantacikovových lékových stentů. Je to dáno odlišnostmi jak technologickými, tak měnícími se mechanickými vlastnostmi během procesuresorpce, což není případ kovových stentů. V tomto přehledu se zaměříme na interpretaci limitovaných dat ze studií k tétoproblematice a pokusíme se formulovat doporučení pro protidestičkovou léčbu po implantaci vstřebatelných stentů.

Vstřebatelné koronární stenty – správná myšlenka, která stojí za další úsilí

Bioresorbable vascular scaffold – good idea worth further effort

Viktor Kočka

Interv Akut Kardiol. 2017;16(3):106-108 | DOI: 10.36290/kar.2017.019  

Vstřebatelné stenty by v současnosti neměly být používány v rutinní klinické praxi, neboť existují pochybnosti o jejich bezpečnosti. Tato skutečnost by však neměla stát v cestě dalšímu vývoji této intuitivně správné myšlenky, neboť dlouhodobá data po implantaci permanentních kovových stentů ukazují trvale rostoucí výskyt klinických příhod. V budoucnosti lze očekávat lepší techniku implantace vstřebatelných stentů a technologický vývoj je také velmi nadějný. Autor shrnuje několik potenciálních výhod absence permanentního cizího tělesa ve věnčité tepně. Rutinní použití vstřebatelných stentů můžeme v budoucnosti zvážit, pokud se podaří prokázat bezpečnost...

Biodegradabilní stenty: nejistá budoucnost

Biodegradable stents: an uncertain future

Michael Želízko

Interv Akut Kardiol. 2017;16(3):110-112 | DOI: 10.36290/kar.2017.020  

Zavedení koronárních stentů v roce 1986 změnilo praxi intervenční kardiologie od svého vzniku v roce 1977. Další vývoj vedl k metalickým lékovým stentům (DES) se zlepšenými mechanickými vlastnostmi, sníženou tloušťkou tzv. strutu stentu s využitím odbouratelného polymeru či bezpolymerového, abluminálně uvolňovaného léčiva. Nutnost celoživotního ponechání stentu vyvolalo zájem o biologicky odbouratelnou technologii. Tyto biodegradabilní cévní opory, vyrobené z polymerů nebo kovových slitin s lékovým krytím, slouží jako dočasná mechanická opora, která je po ukončení přirozeného hojení cévy degradována a postupně vstřebána. Vývoj této technologie byl...

Velmi pozdní trombóza v biodegradabilním
stentu – kazuistika

Very late thrombosis in bioresorbable scaffold

Juraj Bujdák, Ivo Varvařovský, Vojtěch Novotný, Jan Matějka

Interv Akut Kardiol. 2017;16(3):113-115 | DOI: 10.36290/kar.2017.031  

Autoři uvádějí případ velmi pozdní trombózy u nemocného s biodegradabilním stentem. V diskuzi jsou zvažovány možné etiologickéfaktory příhody, výsledky klinických studií a současná doporučení k dlouhodobé antiagregační léčbě.

Budoucnost vstřebatelných koronárních stentů

The future of bioresorbable stents

Ivo Varvařovský

Interv Akut Kardiol. 2017;16(3):116-118 | DOI: 10.36290/kar.2017.032  

Přehledná práce o současném vývoji nových technologií vstřebatelných stentů.

Klinické výsledky pacientů léčených Absorb BVS – zkušenosti jednoho centra

Clinical outcome of patients treated with Absorb BVS: a single centre experience

Vojtěch Novotný, Milan Plíva, Tomáš Lazarák, Ivo Varvařovský, Jan Matějka, Vladimír Rozsíval, Petr Vojtíšek

Interv Akut Kardiol. 2017;16(3):98-102 | DOI: 10.36290/kar.2017.030  

Cíl: Klinicky nejdéle dostupným biodegradabilním stentem (bioresorbable vascular scaffold, BVS) je Absorb BVS™ (Abbott Vascular, Santa Monica, CA, USA). Přes slibné výsledky se objevila i úskalí spojená s léčbou tímto typem koronárních implantátů. Nejprve registry, posléze i některé metaanalýzy a na podzim 2016 i tříleté výsledky randomizované studie ABSORB II poukázaly na zvýšené riziko trombózy stentu/BVS oproti DES nejnovější generace. Cílem naší práce je zhodnocení klinických výsledků reálné populace pacientů s implantovaným BVS s důrazem na výskyt jisté/pravděpodobné trombózy BVS. Soubor a metodika: Soubor tvoří konsekutivní pacienti, kterým...

Hemodynamicky nevýznamná, ale morfologicky riziková stenóza kmene levé věnčité tepny.
Revaskularizace či konzervativní terapie?

Hemodynamically insignificant but high-risk morphology left main stenosis.
Revascularization or conservative therapy?

Tomáš Kovárník, Jan Bělohlávek

Interv Akut Kardiol. 2017;16(3):120-122 | DOI: 10.36290/kar.2017.017  

Autoři popisuji kazuistiku pacienta s hemodynamicky nevýznamnou stenózou kmene levé věnčité tepny řešenou implantacíkoronárního stentu pro vysoce rizikový fenotyp plátu. V diskuzi je podán souhrn poznatků ohledně přístupu k intervencím hemodynamickynevýznamných stenóz.

Akutní plicní embolie u pacientky s aortální disekcí nejasného data

Acute pulmonary embolism in a patient with aortic dissection of unknown date

Nikoleta Filyóová, Karel Lábr, Vladimír Kincl, Jiří Seménka, Marta Pažourková, Olga Pokorná

Interv Akut Kardiol. 2017;16(3):124-127 | DOI: 10.36290/kar.2017.016  

Plicní embolie je poměrně časté onemocnění. V kazuistice u pacientky z naší kliniky prezentujeme zajímavý případ současného výskytu plicní embolie a aortální disekce. V případě plicní embolie, kterou se většinou snažíme léčit neinvazivně (antikoagulační léčbou nebo trombolýzou), byla u pacientky zvolena chirurgická embolektomie pro rozsah embolie. Ta byla popsaná angiograficky jako rozsáhlá embolie do obou větví plicnice. V případě disekce typu B, která se často spojuje s endovaskulárním řešením, se u pacientky zvolil konzervativní postup pro vysokou pravděpodobnost, že se jednalo o disekci staršího data. Tato se diagnostikovala až jako vedlejší nález...

Kongres Evropské kardiologické společnosti Barcelona 2017

František Holm

Interv Akut Kardiol. 2017;16(3):129-130  

Prof. MUDr. Jan Vojáček, DrSc., FESC, FACC – sedmdesátiletý

MUDr. Josef Bis, Ph.D.

Interv Akut Kardiol. 2017;16(3):131-132