Intervenční a akutní kardiologie, 2017 (roč. 16), číslo 2
Editorial
Historie revaskularizace myokardu – cesta k první perkutánní koronární angioplastice a dále
Ke 40. výročí první koronární angioplastiky
History of myocardial revascularization – the journey to the first percutaneous coronary angioplasty and beyond Dedicated to the 40th anniversary of the first PTCA
Jan F. Vojáček
Interv Akut Kardiol. 2017;16(2):51-55 
Historie revaskularizace myokardu u nemocných s koronární nemocí je pozoruhodná, její jednotlivé části byly v průběhu let opakovaně připomínány v přednáškách na nejrůznějších kongresech a zmiňovány přímými účastníky v odborných časopisechvětšinu nových postupů jsme v průběhu doby adoptovali, a proto jsem považoval za vhodné ji zde shrnout u příležitosti čtyřicátého výročí provedení první koronární angioplastiky a tudíž i vzniku intervenční kardiologie.
Originální práce
Syndróm lepivých doštičiek – súčasný stav a perspektívy
Sticky platelet syndrome – current status and perspectives
Ján Staško, Miroslava Dobrotová, Jela Ivanková, Mária Škereňová, Pavol Hollý, Juraj Sokol, Lucia Stančiaková, Peter Kubisz
Interv Akut Kardiol. 2017;16(2):56-60 | DOI: 10.36290/kar.2017.010
Doštičková hyperagregabilita, ako známa príčina trombózy, bola po prvýkrát popísaná v 70. rokoch 20. storočia. Názov SPS bol zavedený v 80. rokoch pre trombofilnú trombocytopatiu s familiárnym výskytom a autozomálnym typom dedičnosti, ktorá bola charakterizovaná hyperagregabilitou krvných doštičiek po nízkych koncentráciách adenozíndifosfátu (ADP) a/alebo epinefrínu (EPI). V posledných 30 rokoch viacerí autori, ale najmä E. F. Mammen a R. L. Bick, sa zaslúžili o to, že boli vytvorené doposiaľ platné diagnostické kritériá. Na základe výsledku agregometrie doštičiek po ADP a EPI existujú 3 podtypy SPS, ktoré sa môžu klinicky manifestovať viacerými typmi...
Přehledové články
Plicní arteriální hypertenze – současné možnosti diagnostiky a léčby
Pulmonary arterial hypertension – diagnosis and treatment
Martin Hutyra, Jan Přeček
Interv Akut Kardiol. 2017;16(2):63-68 | DOI: 10.36290/kar.2017.037
Plicní arteriální hypertenze (PAH) je primární onemocnění plicních arteriol, které je charakterizováno vaskulární proliferací a remodelací. Následně dochází vlivem progredujícího onemocnění ke zvýšení plicní cévní rezistence, selhání pravé komory a v krajním případě úmrtí. I přes konvenční a symptomatickou léčbu PAH se jedná o dosud nevyléčitelné onemocnění. Nicméně všechny pokroky dosažené ve farmakologické a nefarmakologické léčbě v posledních dekádách umožňují u nemocných s PAH významné zlepšení kvality života a jeho prodloužení.
Katétrová fibrilace síní v prevenci cévní mozkové příhody
Caheter ablation for atrial fibrillation in prevention of stroke
Martin Fiala
Interv Akut Kardiol. 2017;16(2):71-74 | DOI: 10.36290/kar.2017.011
Prevence tromboembolických komplikací je základní součástí léčby pacientů s fibrilací síní (FS). Úspěšná katétrová ablace FS, skrze restauraci sinusového rytmu a zotavení normálních kontrakcí ouška levé síně, má potenciál vrátit riziko ischemické CMP na úroveň populace bez FS. Kromě toho zejména u pacientů s perzistentní FS je součástí efektu léčby i zvrat progresivního hemodynamického a funkčního zhoršování, které se skrývá za vysokou mortalitou z kardiovaskulárních příčin. Hlubší poznání kauzálních vztahů mezi FS a rizikem tromboembolických příhod by přispělo k přesnější stratifikaci pacientů, u kterých lze po ablaci bezpečně antikoagulační léčbu...
Kazuistiky
Rekurentní spontánní disekce koronárních tepen. Když méně je více. Popis případu
Recurrent spontaneous coronary artery dissection. When less can be more. Case Report
Martin Šimek, Andrea Steriovský, David Richter, Jan Látal, Marie Černá
Interv Akut Kardiol. 2017;16(2):76-79 | DOI: 10.36290/kar.2017.005
Autoři prezentují případ rekurentní spontánní disekce koronárních tepen (SCAD) u 33leté ženy. Primární SCAD v povodí r. intervetricularis anterior (RIA) byla léčena konzervativně. Po 6 týdnech byla z důvodu progrese námahové dušnosti nemocné (NYHA II–III, CCS 0) provedena rekoronarografie s nálezem denovo SCAD postihující arteria coronaria dextra (ACD) a nezhojené disekce RIA. Během pokusu o PCI na RIA došlo k progresi disekce do kmene a celého povodí arteria coronaria sinistra (ACS) s rozvojem oběhové nestability a stenokardií. Nemocná úspěšně podstoupila urgentní trojnásobnou chirurgickou revaskularizaci na RIA, r. marginalis sinister...
Odvrácená náhlá smrt a recidivující maligní arytmie u pacienta po proběhlé myokarditidě
Reverted sudden death and malignant arrhythmias in the patient after myocarditis
Adel Abdulghani, Jozef Jakabčin, Milouš Derner, Pavel Červinka
Interv Akut Kardiol. 2017;16(2):80-83 | DOI: 10.36290/kar.2017.012
Případ mladého pacienta dokumentuje klinický průběh virové myokarditidy po proběhlé chřipkové viróze jako etiologii ireverzibilní dysfunkce levé komory s fibrotickými změnami levé komory, septa komor a maligní arytmií v úvodní fázi i několik měsíců po určení diagnózy. Přehledně popisuje průběh diferenciální diagnostiky akutního stavu v interní medicíně od urgentního příjmu až po komplexní kardiologické řešení. Prognózu pacientů s akutní myokarditidou ani po akutní fázi myokarditidy není lehké odhadnout. V případě prezentovaného pacienta je prognóza relativně zlepšena implantací ICD přístroje a vyloučením rychlé progrese srdečního selhání na zavedené...